Během Turnovské muzejní noci 2021 byla vystavena v Muzeu Českého ráje v Turnově zinková rakev, na jejímž restaurování se podílel student druhého ročníku studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů Jáchym Paleček, se kterým jsme si popovídali nejen o této práci.
O jakou rakev se jedná a jak jste se k ní dostal?
Zrovna jsem skončil předchozí semestrální práci, když mě v prosinci oslovil můj mistr na Vyšší odborné škole v Turnově Vojtěch Ouřada. Jedná se o restaurování rakve Mons. ThDr. Františka Petra Krejčího, který byl pražským biskupem a také poslancem Českého zemského sněmu. Rakev s ostatky Mons. Krejčího byla vyzvednuta v květnu loňského roku, poté co bylo při kontrole krypty s prasklým krytem zjištěno poškození rakve. Rakev byla vyrobena v roce 1870 a jedná se o slitinu zinku a olova, přičemž olova je 1,5 %. Odebral jsem vzorky, které byly následně analyzovány na Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství na VŠCHT. Bohužel kvůli uzavření školy jsem nemohl dělat analýzy sám a tak moc děkuji mé vedoucí Dr. Šárce Msallamové, která mi se zajištěním analýz velmi pomohla.
V čem spočívala Vaše část práce?
Především v komunikaci, i když mám také odpracováno 330 hodin v dílně. Hodně jsem mluvil s ředitelem Muzea českého ráje Dr. Janem Prostředníkem, který zprostředkovával požadavky od zadavatele, kterým je město Turnov. Při restaurování jde především o celkový přístup k restaurování. Samozřejmě, vlastní proces restaurování je soubor řemeslných kvalit, ale nad ním je celý hodnotový systém restaurování. Někdy je důležitá autenticita a zachování všeho, co se dá z díla dostat, a jindy jde spíše o renovaci díla, aby opět plnilo svůj účel. A tento hodnotový systém je velmi komplexní a je nezbytné jej, po dohodě se zadavatelem a také s respektem k dílu, vyvážit.
Předpokládám, že zde jste zvolili spíše autenticitní přístup.
Určitě. Rakev má bohatou reliéfní výzdobu, jsou na ní figurální dekorace, andělé a další odlitky a má celkově velký povrch. A při materiálovém průzkumu jsme naštěstí velmi rychle odhalili, že na zdobných prvcích jsou zbytky původního nátěru zlatavé barvy a tak jsme se jej pokusili při čištění i odstraňování korozních produktů co nejvíce zachovat.
Jste teprve v druhém ročníku a už jste se dostal k tak významné práci. Jak jste se ke studiu u nás dostal?
Studoval jsem Střední průmyslovou školu chemickou v Křemencově ulici v Praze, na kterou vlastně studium na VŠCHT navazuje. Původně jsem byl na bakalářském programu Technologie konzervování a restaurování, ale asi po dvou měsících jsem zjistil, že existují i uměleckořemeslné obory. A tak jsem se na něj další rok přihlásil. Líbilo se mi to propojení VŠCHT a VOŠ Turnov.
Ale u těchto programů se dělají talentové zkoušky, jak jste je zvládl?
Prostě jsem se připravil. Smích U specializace na kovy jsou 2 směry, zlatník nebo umělecký kovář, Já jsem měl talentové zkoušky ve výhni u kovadliny. Také jsem se připravoval na další části zkoušky, na kreslení a modelování.
Kde jste se naučil kovat?
Máme to v rodině, ale na talentovky jsem se půl roku připravoval.
Vy máte doma kovárnu?
Já jsem dejvický, bydlím pár minut od školy, kovárnu doma nemám a tak jsem si praxi dělal u kovářů na Václavském náměstí na trzích.
Na vysokoškolském studiu je často nejkrásnější vysokoškolský život. Jak zvládáte neustálé přejíždění mezi Dejvicemi a Turnovem a kde tam bydlíte?
Máme intr přímo ve škole, ale má večerku v 8 a pak už tam hlídá vychovatel. Proto bydlím na privátě u pána, který taky v Turnově vystudoval a jsem velmi spokojený. V Turnově ale nikdy nemohu být dlouho, protože mám včely a ty dlouho nepočkají.
Slyším, že jste muž mnoha zálib a dovedností, co ještě umíte a neumíte?
Neumím moc kreslit. Smích. Ještě dělám breakdance a moc se mi během studia líbilo lezení s Pavlem Hadravou. Tak doufám, že už se vrátí normální život a já budu smět do školy dělat analýzy a s Pavlem na stěnu.
