30. 9. 2019 složily státnice a obhájily své diplomové práce první dvě studentky mezinárodního magisterského double degree studia v oboru Biotechnologie léčiv.

Hanka Poncová a MinHa Phamová strávily druhý ročník navazujícícho magisterského studia včetně měření svých diplomových prací na partnerské universitě v Itálii (University of Insubria, Varese). 23.9. 2019 obhájila na své mateřské universitě ve Varese svou diplomovou práci a složila státní zkoušky první italská absolventka, Vittoria Moretti, která recipročně strávila druhý ročník svého studia na VŠCHT Praha. Školitelkou všech studentek, které obdrží diplomy z obou universit, byla doc. Olga Maťátková z Ústavu biotechnologie.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. 

Bez objevu lithiových baterií by neexistovaly mobilní telefony, elektromobily, chytré hodinky nebo laptopy. To je dostatečně dobrý důvod pro Nobelovu cenu. ČTK to řekl Martin Pumera z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.

"Profesor Goodenough spolu se svými kolegy byl uznán dostatečně dobrý na to, aby ve svých 97 letech dostal Nobelovu cenu za objev, který přinesl lidstvu tak převratnou změnu ve způsobech, jak spolu komunikujeme a vnímáme energii, že jej nyní považujeme za něco samozřejmého," uvedl chemik. Lithiové baterie považuje za jeden ze základních stavebních kamenů současné společnosti.

"Obrovská výhoda lithiových baterií je v tom, že využívají jeden z nejlehčích prvků který existuje - lithium - jako nosič energie. Proto jsou lehké a netoxické a dokážou doslova ‘nahustit‘ energii do malého objemu s malou hmotností. Stačí si porovnat hmotnost lithiové baterie s baterií na bázi olova, která je v automobilech, a bude vám jasné, že mobil nebo laptop poháněný olověnou baterií (ve směsi s kyselinou sírovou) byste asi nechtěli," uvedl Pumera, který vede výzkumnou skupinu v centru CEITEC v Brně.

Ve slunečních a větrných elektrárnách je možné vyrobit velké množství elektrické energie bez emisí oxidu uhličitého, problematické je ale její skladování. Lithiové baterie podle Pumery nabízí unikátní možnost energii uložit a zužitkovat v mobilních i stacionárních aplikacích.

V současné době se pracuje na nových materiálech, které umožní ještě lepší uložení energie v lithiové baterii. "Technologií zítřka jsou pevné lithiové baterie bez ‘tekutých vnitřností‘, které by mohly uložit několikanásobně více energie než současné baterie, vydrží až pětkrát déle a budou mnohem bezpečnější v případě požáru," přiblížil Pumera a doplnil, že elektromobily příští dekády by podle plánů měly obsahovat jen tento typ baterií.

Další generace (tzv. next-next generace) baterií pak bude podle Pumery založena na dvourozměrných materiálech, které lithium ukládají. "Tedy na nové generaci pevných vnitřků baterií, které jsou též vyvíjeny na VŠCHT Praha v našich laboratořích," uvedl.

Lithiové baterie jsou podle Pumery i dobrým byznysem. Současná hodnota jejich trhu činí přes 30 miliard dolarů (přes 700 miliard korun), za pět let by podle očekávání měla být více než trojnásobná.

VŠCHT společně s Cambridgskou univerzitou, univerzitou v Singapuru a automobilovými společnostmi plánují vznik velkého elektromobilitního centra včetně vzdělávacího centra se zaměřením na lithiové baterie next-next generace a mobilitu obecně.

Více v kompletním článku ČTK.

Cena předsedkyně Grantové agentury se uděluje od roku 2003 a je určena vědcům, kteří dosáhnou mimořádných výsledků při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu.

Docent Zdeněk Sofer z Ústavu anorganické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uspěl s projektem Použití iontových svazků pro modifikaci struktur založených na grafenu.

Projekt se zabýval studiem dvoudimenzionálních materiálů, zejména grafenu a vrstevnatých chalkogenidů a jejich interakcí s iontovými svazky. Při řešení projektu bylo syntetizováno množství nových derivátů grafenu i jiných dvoudimenzionálních materiálů. Výsledky byly publikovány v prestižních časopisech jako ACS Nano a Angewandte Chemie.

Nedávný rozhovor s docentem Soferem o jeho výzkumu si můžete přečíst ZDE.

Kromě docenta Sofer získal Cenu předsedkyně GAČR Jiří Bruthans, jehož tým zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Dalším oceněným byl Marek Mráz s projektem zaměřeným na studium regulace signalizační dráhy B-buněčného receptoru prostřednictvím microRNA. Další laureát, Václav Štětka, analyzoval roli sociálních médií v transformaci politické komunikace a občanské participace v ČR. Posledním oceněným byl Robert Černý. Ten se zaměřil na oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. O vítězích rozhodlo předsednictvo Grantové agentury České republiky v konkurenci dalších desítek projektů.

„V letošním roce byl výběr nejlepších projektů opět mimořádně obtížný. S úkolem zvolit mezi desítkami projektů těch několik nejlepších se potýkáme každý rok. Na druhé straně je to ale dobrá zpráva o tom, jaké skvělé vědce naše země má. Oceněným blahopřeji, jejich projekty byly skutečně excelentní,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Od roku 2003, kdy byla cena udílena poprvé, bylo za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR rozdáno celkem 69 ocenění. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 448 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.

Cena je udělována za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající a získaly doporučení k ocenění.

Zdroj: Tisková zpráva GAČR

Zveme Vás na společenskou událost, kde se tanečním kreacím meze nekladou! Druhý ročník Plesu chemiků se uskuteční ve čtvrtek 28. listopadu od 19 hodin v Radiopaláci na Vinohradech.

Na ples jsou zváni studenti, zaměstnanci, absolventi a příznivci VŠCHT. I letos nám k tanci zahraje náš školní orchestr a poté BigBand Biskupská, těšit se můžete na vystoupení našich studentů nebo na výhru v tombole. Po půlnoci se zhoupnete v rytmu elektro-swingu jedinečných Movebreakers.

Těšíme se na vás! Vstupenky koupíte v síti goout.net.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha) je hlavním organizátorem prestižního mezinárodního symposia 9^th International Symposium on Recent Advances in Food Analysis (RAFA 2019), které tradičně pořádá ve spolupráci s Wageningen Food Safety Research (WFSR), jež je součástí Wageningen University & Research (Nizozemsko). Konference RAFA je organizována každé dva roky, letos již po deváté, tradičně v Praze, od 5 do 8. listopadu 2019.

Přední odborníci včetně zástupců institucí Evropské Komise zde představí nejnovější trendy ve výzkumu v oblasti analytických a bioanalytických technik; prezentováno bude jejich využití v rámci strategií vyvíjených pro účely sledování kvality, bezpečnosti a autenticity potravin a přírodních produktů. S ohledem na aktuálně akcentované problémy budou na RAFA 2019 prezentována zejména témata:

• Mycotoxins, marine and plant toxins
• Migrants from food contact materials
• Processing contaminants
• Pesticide & veterinary drug residues
• Industrial contaminants
• Allergens, antinutrients
• Metals & metalloids & speciation
• Healthy nutrients & vitamins
• Flavour significant compounds
• QA/QC & Chemometrics & Big data handling
• Authenticity & food fraud
• Omics in food analysis
• Food forensics
• Microplastics in food
• Novel food bioactives & supplements
• Organic crops & foodstuffs
• Human biomonitoring
• Portable on-site food analysis

Spolupráce VŠCHT Praha s významnými institucemi v Evropě (např. European Food Safety Authority, EFSA; European Commission - Joint Research Centre, EC – JRC; European Union Reference Laboratories, EURLs) i USA (U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service, USDA-ARS) a Číně (China National Center for Food Safety Risk Assessment), jejichž činnost je zaměřená na sledování bezpečnosti a kvality potravin, již tradičně vyústí v organizaci několika doprovodných workshopů a seminářů.

Podobně jako pro konference realizované v letech 2013-2017, je i pro RAFA 2019 předpokládána účast alespoň 800 vědců, akademických pracovníků, zástupců průmyslu, kontrolních orgánů, státních i komerčních laboratoří z více než 60 států světa, kteří v rámci připravovaného programu vyslechnou 140 přednášek a shlédnou 500 plakátových sdělení.

V rámci doprovodné exhibice a seminářů, kde je plánována prezentace více než 40 významných světových firem, budou mít účastníci také možnost seznámit se s nejnovějšími trendy v moderních instrumentálních technikách a dalším vybavení používaném v analýze potravin.

RAFA 2019 nabízí též řadu možností prezentace a ocenění výzkumu mladým vědcům, jak ve formě přednášek, tak cen za nejlepší plakátová sdělení.

Více informací o symposiu RAFA 2019 je k dispozici na webových stránkách www.rafa2019.eu.

Prof. Jana Hajšlová, Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha
Předsedkyně RAFA 2019

Přístup k zadávání veřejných zakázek se mění od pouhého důrazu na nejnižší cenu k naplňování strategických priorit.

Ve dnech 3.-4. října se v Praze konala mezinárodní konference „Odpovědné veřejné zadávání 2019 - strategický přístup k zadávání veřejných zakázek“. Na konferenci vystoupila řada zahraničních i domácích odborníků na veřejné zadávání a hlavním tématem bylo strategické využití veřejných zakázek. Jde o odpovědný přístup k nakupování za veřejné finance, který napomáhá plnit strategické cíle společnosti, včetně udržitelnosti. Veřejné organizace mají zájem o sdílení zkušeností, jak kromě dobré ceny získat plnění veřejných zakázek v dobré kvalitě.

V průběhu konference byla udělena ocenění za přínos k rozvoji společensky odpovědného veřejného zadávání v České republice. Oceněno bylo město Jičín a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která podporuje zejména férové dodavatelské vztahy a upřednostňuje řešení šetrná k životnímu prostředí.

• Příklady dobré praxe - VŠCHT Praha
• O konferenci - tisková zpráva MPSV

Dne 15. října 2019 se ve Valdštejnském paláci konal odborný seminář „Pitná voda pro 3. tisíciletí“ pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Jiřího Oberfalzera. Na organizaci semináře se podílel předseda Stálé komise Senátu VODA – SUCHO Ing. Jiří Burian spolu s prof. Ing. Jiří Wannerem, DrSc. z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha, který celý seminář moderoval. Na programu participoval i prof. Ing. Václav Janda, CSc. z téhož pracoviště. Zavítali i studenti oboru Technologie vody.

Tématem semináře byly všechny aspekty výroby pitné vody, kvantity a kvality jejích zdrojů, vodárenské infrastruktury a legislativní otázky. Jeden příspěvek se týkal recyklace použitých vod (rozuměj vyčištěných odpadních vod) jako cesty k úsporám pitné vody a jako opatření proti suchu.

V závěrečné diskusi zaznělo ještě mnoho dalších námětů a předseda Stálé komise Senátu VODA – SUCHO Ing. Jiří Burian formuloval závěry a doporučení vzniklé na semináři, které budou postoupeny do dalších jednání komise a na vládní úroveň. Semináře se zúčastnilo přes sto lidí z řad senátorů a předních odborníků z oboru.

V pátek 27. září byl doc. Vladimír Kočí (děkan Fakulty technologie ochrany prostředí) jmenován Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovaci (RVVI) členem Komise pro problematiku klimatu (KPK).

KPK se skládá z 12členného týmu odborníků v širokém oborovém spektru, s předsedou komise prof. Tomášem Jungwirthem. Cílem této komise je získání odborného pohledu na složitou problematiku související se změnami klimatu a následně fungovat jako opora RVVI při dalších krocích vlády. K tématům KPK patří klimatická adaptace a mitigace, tedy zemědělská produkce a ochrana půd, hospodaření vodou, energetika a doprava vč. elektromobility a vodíkového pohonu i průmysl a finanční vyčíslení klimatických rizik. 

Prvním úkolem KPK je otázka uhlíkové neutrality, kterou se doc. Kočí zabývá i v předmětech pro magisterské studenty, souvisejících s posuzováním životního cyklu výrobků.

VŠCHT byla poprvé zahrnuta do žebříčku 1000 nejlepších univerzit na světě. A rovnou na 355. místo, což je letos druhé nejlepší umístění mezi českými školami.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2020 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 47. místo na světě a první v Česku.

„Jsme rádi, že podpora výuky studentů na VŠCHT Praha je oceňována i na mezinárodní úrovni. Jde nám ale skutečně o studenty a jejich individuální rozvoj, výsledky v žebříčku jsou jen milým důsledkem“, říká Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.

K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.

„ Umístění v první čtyřstovce nám může pomoci přilákat další skvělé studenty a akademiky ze zahraničí“, slibuje si od výsledků žebříčku Pavel Matějka, prorektor pro vnější vztahy. „Na druhou stranu nechci  jedno umístění v žebříčku příliš přeceňovat, nevíme, jak ta čísla vyjdou příště. Zvlášť, když jsme se do první tisícovky dostali poprvé,” dodává profesor Matějka, který vidí prostor pro další zlepšení: “Jako oborově úzce zaměřená škola nebudeme mít nikdy takovou proslulost, jako mají velké univerzity. Přesto dobrá práce jak na poli vědy a výzkumu, tak při spolupráci s firmami a institucemi nás může posunout ještě výš.“

Letošní rok byl dobrým pro všechny české vysoké školy zahrnuté v žebříčku. Univerzita Karlova pronikla mezi 300 nejlepších univerzit na světě a polepšily si i všechny ostatní české univerzity. ČVUT Praha obsadilo 498. místo, Masarykova Univerzita 551-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 651-700 místo. Nově se v žebříčku objevují i TU Liberec na 751.-800. místě a ČZU Praha s Univerzitou Ostrava společně na 801.-1000. místě.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2020.

Shrnutí informací o VŠCHT Praha použitých pro hodnocení (pdf).