Nestihli jste den otevřených dveří? Zavolejte nebo napište a my vám poradíme.

Seznam studijních programů naleznete na webu, víme ale, že rozhodnout se pro ten správný může být těžké. Zvlášť  když nemáte starší spolužáky, kteří poradí co vás kde čeká.

Jednou z příležitostí zjistit více budou dny otevřených dveří v pátek 24. a sobotu 25. ledna 2020. 

Bez ohledu na oficiální akce, vždy rádi poradíme. Nebojte se nás na cokoli zeptat. Na e-mailu info@vscht.cz vám poradí nedávní studenti VŠCHT Praha. Pokud je vám bližší komunikace po telefonu, pak nám zavolejte každý všední den mezi 13 a 16 hodinou na číslo (+420) 220 444 459.

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 28. listopadu 2019 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro nových 70  vysokoškolských profesorů. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Novými profesory jsou:

prof. Ing. Vladimír SETNIČKA, Ph.D. pro obor Analytická chemie

prof. Ing Zdeněk SOFER, Ph.D. pro obor Anorganická chemie

prof. Ing. Miroslav ŠOÓŠ, PhD. pro obor Chemické inženýrství

Gratujujeme.

Ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2019 znají své vítěze. Z rukou ministra Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum Pavla Dolečka převzali ocenění vynikající studenti bakalářských, magisterských a doktorských programů, špičkoví vědci a vědkyně a nově také vyučující na vysokých školách.

Na slavnostním ceremoniálu v Senátu byla předána rovněž Cena Františka Běhounka za propagaci a popularizaci české vědy a Cena Milady Paulové určená vědkyním za celoživotní přínos vědě.

Zástupci VŠCHT byli oceněni ve dvou kategoriích. Profesor Petr Slavíček, který působí v Ústavu fyzikální chemie Fakulty chemicko-inženýrské, se stal laureátem Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost.

Ing. Jiří Vrána, Ph.D., taktéž z FCHI, získal Cenu v doktorském studijním programu za výzkum distribuovaných elektrochemických úložišť energie, v rámci kterého vyvinul inovativní řešení vanadových průtočných baterií. 

Přehled všech oceněných najdete ZDE.

Profesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha, obhájil potřetí v řadě pozici v respektovaném žebříčku Global Highly Cited Researchers pro rok 2019.

Celkem se v žebříčku umístilo mezi více než 6 000 nejcitovanějšími vědci děvět zástupců českého výzkumu. Nejvíce zastoupené jsou tradičně Spojené státy americké s 2 737 publikujícími autory, následuje Čína (636) a Velká Británie (517). Jako základní zdroj pro sestavení žebříčku využívá americká společnost Clarivate Analytics údaje z celosvětově uznávané databáze Web of Science.

Martin Pumera je zařazován do žebříčku od v roku 2017, od loňského roku s afiliací k Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.

Martin Pumera se nedávno stal prvním jmenovaným mimořádným profesorem VŠCHT Praha.

Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu Universitas.cz.

Odkazy

• Žebříček Global Highly Cited Researchers 2019
• Stránky Centra pokročilých funkčních nanorobotů
• Rozhovor s Martinem Pumerou v Hydeparku

Ve dnech 25. 10. - 2. 11. 2019 se uskutečnila Podzimní škola na Kyushu Institute of Technology (Kyutech) v Japonsku. Účastnilo se jí 7 studentů magisterského a doktorského studia převážně z ústavu Anorganické technologie FCHT VŠCHT Praha (UCT Prague), prof. Karel Bouzek a prof. Josef Krýsa. Tato podzimní škola navazovala na podzimní školu, kterou organizovala VŠCHT Praha v říjnu 2018 v Praze.

Hlavní náplní setkání byly přednášky, ve kterých byla představena historie japonské školy a výsledky výzkumu na „Department of Chemistry“ (např.: Organic-inorganic hybrids for biomedical application, Organic synthesis, Development of Photocatalysts, Colloidal liquid crystals of inorganic nanosheets). Program byl obohacen exkursemi do různých laboratoří ústavu. Součástí Podzimní školy byly také návštěvy dvou japonských továren (Toyota – Lexus, Toto), muzea životního prostředí a dále poznávací výlety po prefektuře Fukuoka. Na závěr akce bylo uspořádáno „Symposium on Chemistry“, kde 7 studentů z VŠCHT Praha a 7 studentů z Kyutech presentovali výsledky svého výzkumu.

Podzimní škola se nesla ve velmi přátelském duchu, japonská strana připravila hodnotný odborný i doprovodný program, z kterého si studenti i učitelé odnesli velké množství zážitků. „Spolupráce v oblasti fotokatalýzy již probíhá delší dobu, ale teprve nyní se podařilo nastartovat velmi zajímavou formu výměny studentů, která je vysoce přínosná především pro studenty obou univerzit a je oboustranný zájem, aby byla dále rozvíjena,“ říká prof. Josef Krýsa. Pokračování podzimní školy je plánováno na rok 2020 a hostitelem bude opět VŠCHT Praha.

,,Každý z nás má právo vědět o rizicích spojených s používáním antibiotik a nebezpečím, které tyto kontaminanty vytvářejí pro životní prostředí,“ říká Aleksandra Milobedzka, která získala finanční podporu od norských fondů na projekt shAMRock, zabývající se antimikrobiální rezistencí.

Aleksandra Milobedzka, post doktorandka vedená profesorem Jeníčkem, a profesorem Bartačekem a doktorkou Vejmelkovou získala norský grant na projekt shAMRock: shocking antimicrobial resistance.

Mezi hlavní cíle tohoto projektu patří vzdělávání výzkumníků v oblasti vědecké komunikace a následné informování široké veřejnosti o problému antimikrobiální rezistence, pořádání workshopů a neformálních setkání Café Scientifique či zprostředkování krátkodobé stáže pro české studenty na norských univerzitách. Nezbytnou součástí je i intenzivní monitoring českých a norských čistíren odpadních vod.

Finanční podpora činí necelých 250 tisíc korun od ledna do května 2020, projekt byl vytvořen ve spolupráci s norským výzkumným centrem Genøk  - Centre for Biosafety.

,,Každý z nás má právo vědět o rizicích spojených s používáním antibiotik a nebezpečím, které tyto kontaminanty vytvářejí pro životní prostředí. Být vědeckým pracovníkem by nemělo znamenat jen výzkum, ale i srozumitelné sdílení výsledků s veřejností. Proto jsme s doktorem Wikmarkem z norského Centra pro biologickou bezpečnost přišli s touto iniciativou v rámci EEA, Norway Grants 2014-2021 a Fondu pro bilatelární vztahy, jelikož jejich centrum publikovalo již několik zpráv o prevalenci genů pro rezistenci vůči antibiotikům v zemědělské půdě, zvířatech i mořských vodách,“ dodává post doktorandka Milobedzka.

Ve čtvrtek 21. listopadu byla slavnostně předána ocenění ve formě stipendií od Nadace Preciosa pro rok 2019. Stipendia byla udělena 10 studentům bakalářského a magisterského studia a 6 studentům doktorského studia v celkové výši 85 tisíc Kč.

Seznam oceněných

Studenti magisterského studia

• Adam Šrut, FCHI
• Jan Baborák, FCHT
• Zuzana Bednářová, FCHT
• Karolína Opavová, FCHT
• Tomáš Pipota, FCHT
• Petra Šimonová, FCHT
• Patrícia Bugáňová, FCHT
• Květa Kupková, FCHT
• Alena Nováková, FCHT
• Veronika Zemančíková, FCHT

Studenti doktorského studia

• Jan Havlíček, FCHT
• Soňa Hříbalová, FCHT
• Ingrid Czudková, FCHT
• Kristýna Švagrová, FCHT
• Vojtěch Nečina, FCHT
• Karolína Pánová, FCHT

V úterý 19. listopadu se uskutečnila na půdě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze volba kandidáta na děkana Fakulty potravinářské a biochemické technologie.  Akademický senát vybíral ze tří osobností - profesora Karla Melzocha, končícího rektora VŠCHT Praha, profesora Pavla Kotrby, aktuálně zastávajícího funkci prorektora pro vědu a výzkum, a profesora Jana Masáka, vedoucího Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.

Akademický senát fakulty zvolil kandidátem na děkana profesora Jana Masáka, a to v prvním kole nadpoloviční většinou šesti hlasů. Návrh na jmenování bude nyní předán rektorovi VŠCHT Praha. Funkční období nového děkana odstartuje 1. ledna 2020.   

Profesor Masák absolvoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Podskalské v Praze, následně vystudoval kvasnou technologii na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. V rámci doktorského studia se věnoval pivovarské technologii a titul kandidáta věd získal v roce 1989. V témže roce byl přijat na místo odborného asistenta, kde se nejprve věnoval pivovarství a později biotechnologiím životního prostředí. Nyní se zabývá biotechnologiemi zaměřenými do oblasti eliminace mikrobních infekcí. V roce 2003 se Jan Masák habilitoval a v roce 2009 byl jmenován profesorem v oboru Biotechnologie.

Od roku 2012 zastával funkci vedoucího Ústavu biotechnologie. Ve vedení Fakulty potravinářské a biochemické technologie působil nejprve ve funkci proděkana pro zahraniční styky a styk s praxí v letech 2010–2012. Na konci téhož roku přijal funkci proděkana pro pedagogiku, ve které působí doposud. V současné době je rovněž členem Rady pro vnitřní hodnocení VŠCHT Praha. V letech 2012–2013 byl členem Rady vysokých škol a předsedou její komise pro vzdělávací činnost. Od roku 2015 je členem Národní inovační platformy pro tvorbu Národní RIS3 strategie. Rovněž působí v několika vědeckých radách vysokých škol a výzkumných ústavů. V letech 2016–2018 byl za VŠCHT Praha řešitelem Centrálních rozvojových projektů zaměřených na tvorbu postupů pro vnitřní hodnocení kvality vysokých škol.

Ve své výzkumné činnosti se dlouhodobě věnuje aplikované biologii a vývoji biotechnologických procesů. Je spoluautorem 78 publikací uvedených ve WoS (počet citací 502, h-index 14) a několika patentů a monografií. Je též spoluautorem dvou průmyslově realizovaných biotechnologiích pro dekontaminaci půdy in situ na rozloze 35 ha a dekontaminaci průmyslové odpadní vody v bioreaktorech o objemu téměř 500 m³.

Více informací o volbách naleznete na webu Akademického senátu FPBT.

V sobotu 16. listopadu se uskutečnil v Lužanech u Přeštic tradiční ceremoniál pořádaný Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.  Za účasti rektora VŠCHT Praha Karla Melzocha bylo oceněno hned 5 zástupců naší univerzity.

Medaili Josefa Hlávky pro významné osobnosti české vědy převzal profesor Jiří Svoboda z Fakulty chemické technologie, který se celý život zabývá organickou chemií. Ve své bohaté kariéře se rovnoměrně věnoval vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti. Je autorem či spoluautorem 123 odborných článků. Výrazně přispěl k rozvoji chemie heterocyklických sloučenin. V poslední době se intenzivně věnuje syntéze a studiu látek s kapalně krystalickými vlastnostmi a syntéze heterocyklických sloučenin pro využití v materiálové chemii. Navázal spolupráci se zahraničními pracovišti, která vyústila v řešení několika mezinárodních projektů a grantů. Úspěšně spolupracuje s průmyslovou scénou, dokladem čehož je spoluautorství na padesáti patentech. Velkou měrou se zasloužil o rozvoj výuky organické chemie a organické syntézy. Vychoval řadu vynikajících mladých organických chemiků.

 Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy byly mimo jiné uděleny čtyřem studentům VŠCHT - Ing. Adéle Jeništové (FCHI), Ing. Peterovi Polákovi (FCHT), Ing. Veronice Bělíkové (FPBT) a Bc. Janu Matuštíkovi (FTOP). 

Vědecká rada Vysoké školy chemicko-technologické v Praze schválila na svém zasedání 24. října ustavení pozice mimořádného profesora na Ústavu anorganické chemie pro oblast vzdělávání Chemie a následně i její obsazení docentem Martinem Pumerou. To vše s platností od 1. listopadu 2019 do 31. prosince 2022.

Martin Pumera je světově uznávaným odborníkem v oblasti anorganické chemie, prestižní databáze jej opakovaně zařazují mezi první promile nejcitovanějších chemiků na světě. Před příchodem na VŠCHT dlouhodobě působil na prestižní Nanyang Technological University v Singapuru, s níž VŠCHT Praha nyní rozvíjí širší spolupráci. Od roku 2017 vede na VŠCHT Centrum pokročilých funkčních nanorobotů.

„Zřízení pozice mimořádného profesora a její obsazení docentem Pumerou dále posílí vědeckou činnost na naší fakultě a celé vysoké škole,“ uvedl profesor Karel Bouzek, děkan Fakulty chemické technologie.

VŠCHT Praha může zřizovat pozice mimořádného profesora díky získání institucionální akreditace v oblastech vzdělávání Chemie a Potravinářství. Tímto právem disponuje od června 2019. Post je určen pouze pro akademiky, kteří v zahraničí dosáhli postavení srovnatelného s profesory nebo docenty v České republice nebo kteří jsou významnými odborníky a v dané oblasti vzdělávání působí v praxi alespoň po dobu 20 let.

Na VŠCHT Praha návrh na zřízení a obsazení pracovního místa mimořádného profesora předkládá rektorovi děkan příslušné fakulty. O zřízení a obsazení pozice pak rozhoduje na svém zasedání Vědecká rada.

Dne 27.11.2019 proběhl na VŠCHT Praha již pátý ročník této soutěže.

Komise ohodnotila soutěžní práce a navrhla udělení cen v níže uvedeném pořadí. 

Kategorie studentských prací typu SVK

1. Bc. Martina Hošková, FPBT - Diagnostika rakoviny pankreatu pomocí hmotnostní spektrometrie

2. Bc. Klára Zemanová, FPBT - Může nanotechnologie přispět ke snížení infekcí endoprotéz?

3. Bc. Elizaveta Iurkkova, FTOP - Metformin ve vodách a diabetes mellitus z hlediska genderové problematiky

4. Bc. Nela Halašková, FPBT - Chronický vliv arsenu na člověka

Kategorie Studentské závěrečné práce

V kategorii byly předloženy dvě práce:

• Bc. Elizaveta Iurkkova, FTOP - Metformin  ve  vodách  a  diabetes  mellitus z  hlediska  genderové   problematiky
• Ing. Tamara Pacholská, FTOP - Odstraňovanie pesticídnych látok z pitnej vody pomocou pokročilých oxidačných procesov

Hodnotící komise doporučila ocenit práci Ing. Tamary Pacholské.

• Sborník abstraktů soutěžních prací typu SVK 2019
• Složení hodnotící komise  CJH 2019

V neděli 24. listopadu se studenti, zaměstnanci a absolventi VŠCHT a jejich přátelé sjeli do pražské sportovní haly TJ Astra, aby se zde zúčastnili jubilejního 10. ročníku Badmintonového turnaje o pivní korbel. Tradičně se soutěžilo ve dvouhrách rozdělených dle výkonnosti hráčů a nově také seznamovacím „švýcarským“ systémem ve čtyřhrách, kdy hráči soutěží každý za sebe, ale v každém hracím kole hrají s jiným spoluhráčem. 

V mužských dvouhrách se vítězi stali Jan Svoboda, Jan Bejšovec a Jaroslav Krupinský a v ženských dvouhrách Eliška Novotná a Linda Stejskalová. Vítězem a vítězkou čtyřher, kteří mají jakožto „nejužitečnější partneři“ tu čest se podepsat na putovní pivní korbel, se stali Jan Svoboda a Lenka Straková.

Turnaj pořádala VŠCHT Praha ve spolupráci s klubem ALUMNI VŠCHT Praha. Turnaj byl finančně podpořen Vnitřním grantem VŠCHT Praha - Studentský společenský projekt kategorie B. Ceny pro vítěze věnovala společnost Pivovary Staropramen, s.r.o., která v letošním roce slaví 150 let od založení.

Vítězové jednotlivých kategorií:

Muži „profi“:

1. místo: Jan Svoboda
2. místo: Tomáš Hrubý
3. místo: Dominik Krzęcio

Muži „pokročilí“:

1. místo: Jan Bejšovec
2. místo: Matouš Orlíček
3. místo: Jakub Fiala

Muži „střední“:

1. místo: Jaroslav Krupinský
2. místo: Miroslav Veselovský
3. místo: David Mathouchanh

Ženy „profi“:

1. místo: Eliška Novotná
2. místo: Tereza Pašatová
3. místo: Irena Jochovičová

Ženy „pokročilé“:

1. místo: Linda Stejskalová
2. místo: Markéta Čechová
3. místo: Hana Kučerová 

Čtyřhra muži:

1. místo: Jan Svoboda
2. místo: Tomáš Hrubý
3. místo: Jan Bejšovec

Čtyřhra ženy:

1. místo: Lenka Straková
2. místo: Linda Stejskalová
3. místo: Eliška Novotná

VŠCHT byla poprvé zahrnuta do žebříčku 1000 nejlepších univerzit na světě. A rovnou na 355. místo, což je letos druhé nejlepší umístění mezi českými školami.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2020 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 47. místo na světě a první v Česku.

„Jsme rádi, že podpora výuky studentů na VŠCHT Praha je oceňována i na mezinárodní úrovni. Jde nám ale skutečně o studenty a jejich individuální rozvoj, výsledky v žebříčku jsou jen milým důsledkem“, říká Karel Melzoch, rektor VŠCHT Praha.

K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.

„ Umístění v první čtyřstovce nám může pomoci přilákat další skvělé studenty a akademiky ze zahraničí“, slibuje si od výsledků žebříčku Pavel Matějka, prorektor pro vnější vztahy. „Na druhou stranu nechci  jedno umístění v žebříčku příliš přeceňovat, nevíme, jak ta čísla vyjdou příště. Zvlášť, když jsme se do první tisícovky dostali poprvé,” dodává profesor Matějka, který vidí prostor pro další zlepšení: “Jako oborově úzce zaměřená škola nebudeme mít nikdy takovou proslulost, jako mají velké univerzity. Přesto dobrá práce jak na poli vědy a výzkumu, tak při spolupráci s firmami a institucemi nás může posunout ještě výš.“

Letošní rok byl dobrým pro všechny české vysoké školy zahrnuté v žebříčku. Univerzita Karlova pronikla mezi 300 nejlepších univerzit na světě a polepšily si i všechny ostatní české univerzity. ČVUT Praha obsadilo 498. místo, Masarykova Univerzita 551-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 601.-650. místo, VUT Brno 651-700 místo. Nově se v žebříčku objevují i TU Liberec na 751.-800. místě a ČZU Praha s Univerzitou Ostrava společně na 801.-1000. místě.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2020.

Shrnutí informací o VŠCHT Praha použitých pro hodnocení (pdf).