idvazba: 7230
šablona: stranka_novinky
čas: 8.12.2023 07:47:50
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
idvazba: 7230
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'www.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/home'
iduzel: 1001
path: 1/4111/942/994/1001
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
![DSC_2908 [1600x1200]](/images/195!110/uzel/60751/0001~~cwl2jjeyNLBQiDY0MzCoMDQyMIgFAA.jpg)
![[000202]](/images/195!110/uzel/22496/%5B000202%5D.jpg)
![[000202]](/images/195!110/uzel/20343/%5B000202%5D.jpg)
Zažij den na VŠCHT Zvažuješ, na kterou vysokou školu podat přihlášku? VŠCHT Praha můžeš poznat po vlastní ose ještě před finálním rozhodnutím.
IUPAC kongres 2029 proběhne v PrazePraha oslaví 70. výročí získání Nobelovy ceny pořádáním prestižního světového chemického kongresu.
Konsorcium Study in Prague včera slavnostně udělilo Mimořádná stipendia Miroslava Vlčka za přínos k internacionalizaci pražských veřejných vysokých škol a vysokého školství v České republice.
Mimořádné stipendium Miroslava Vlčka je formou uctění památky profesora Miroslava Vlčka – duchovního otce myšlenky a koordinátora konsorcia Study in Prague (2015–2019), které sdružuje sedm pražských veřejných vysokých škol a které přivedlo stovky zahraničních studentů ke studiu v Praze.
Každá univerzita udělila stipendium jednomu pečlivě vybranému studentovi. Na VŠCHT Praha byla vybrána Megan Ashley McComb.
Megan je v současné době studentkou prvního ročníku magisterského studia na Ústavu ekonomiky a managementu. Od začátku svého bakalářského studia v roce 2021 se Megan aktivně účastní mezinárodních akcí, které propagují VŠCHT Praha, jako jsou International Open Days, Counselor Tours pořádané konsorciem Study in Prague nebo studijní veletrhy na mezinárodních školách v Praze.
Od roku 2022 Megan v rámci stáže pracuje jako Admission Representative na studijním oddělení Ústavu ekonomiky a managementu. V rámci této pozice kromě podpory uchazečů během celého přijímacího řízení spolupracuje přímo se studentskými agenturami a středními školami v různých částech světa, nabízí studijní poradenství pro budoucí studenty a asistuje při organizaci přijímacích aktivit v severní, střední a jižní Americe.
V současné době se Megan aktivně podílí na založení mezinárodní pobočky Business Club, studentské organizace Ústavu ekonomiky a managementu s cílem vybudovat silnou komunitu na podporu zahraničních studentů a zároveň jim pomáhat rozvíjet se profesně i osobně.
Jsme velmi hrdí, že je Megan studentkou naší univerzity, a velmi si vážíme jejího zapojení a obětavosti!
Prague Wiezmann Summer SchoolVŠCHT Praha bude v září 2024 spolupořádat 10. ročník letní školy s tématem Drug Discovery and Development.
Na VŠCHT míří 13 projektů GAČR11 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 2 projektech VŠCHT spolupracuje. Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:
- David Sedmidubský - Příprava bezdefektních jednodoménových REBCO krystalů růstem z taveniny
- Filip Průša - Pokročilé slitiny s vysokou entropií vyztužené pomocí in-situ připravených karbidů z různých typů nanostrukturovaných uhlíkových prekurzorů
- Karel Friess - Vývoj pokročilých kompozitních membrán pro separaci plynů - nový koncept molekulárního inženýringu pro zvýšení výkonu
- Jan Luxa - Oxohalidy kovů vzácných zemin jako novodobá dielektrika
- Michal Přibyl - Modulární mikrofluidní a milifluidní systémy pro kontinuální syntézu a separaci chirálních látek
- Richard Pokorný - Vliv redukčních činidel a sklo-tvorných přísad na chování rhenia and jeho retenci při vitrifikaci jaderného odpadu
- Miroslav Šoóš - Kompozitní fotokatalyzátory pro konverzi CO2 viditelným světlem na vyšší uhlíkaté sloučeniny obsahující kyslík
- Soňa Hříbalová - Reprodukovatelnost a vztahy mezi přípravou, složením, mikrostrukturou a vlastnostmi piezoelektrické keramiky na bázi niobičnanu draselno-sodného (KNN)
- Lucie Kolesniková - Prekurzory prebiotických molekul: struktura, formování a hledání ve vesmíru
- František Štěpánek - Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv
- Milena Stránská - Glykosylované mykotoxiny: jejich struktura, výskyt, příprava a zdravotní dopady
Spoluřešiteli budou:
- Karel Friess - Odstraňování znečišťujících látek z průmyslových plynů pomocí nových specifických poly-iontových kapalných membrán: experimenty a modelování
- Petr Slavíček - Přenos tripletové energie: Cesta k aktivaci UV-chromoforů viditelným světlem
Lukáš Tomaník uspěl se svým projektem Fotoemise ve vodné fázi pro chemickou analýzu směrem k bezteoretickému přístupu v rámci POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2024.
Již dříve agentura oznámila, že Vít Svoboda se svým projektem Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách získal jako jeden ze sedmnácti úspěšných žadatelů grant JUNIOR STAR.
ATHENS 2023V pondělí 20. listopadu naše škola přivítala studenty týdenního intenzivního kurzu moderních technologií mezinárodního studijního programu ATHENS. Na Fakultě technologie ochrany prostředí a Fakultě chemicko-inženýrské se mohou věnovat tématu Environmental Technology(FTOP) či Digital Signal and Image Processing with Applications (FCHI). Tento program nabízí studium na čtrnácti významných technických evropských univerzitách též našim studentům.
Předání Medaile Josefa Hlávky udílené nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových proběhlo již tradičně v Lužanech na Zámku Josefa Hlávky dne 16. 11. 2023. Medailí bylo oceněno celkem pět nových laureátů z vysokých škol a Akademie věd České republiky, mezi nimi i prof. Ing. Václav Janda, CSc. z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.
Motto nadace zní: „Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol pražských, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti.“
Blahopřejeme panu profesorovi a děkujeme za reprezentaci Ústavu technologie vody a prostředí, FTOP a VŠCHT Praha!
Radek Cibulka převzal Cenu ministra za vynikající vzdělávací činnostCeny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu předali v pondělí 20. listopadu v budově Lichtenštejnského paláce ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Profesor Radek Cibulka z Ústavu organické chemie byl za svou pedagogickou činnost oceněn ministrem školství, mládeže a tělovýchovy stejně jako v nedávné době studenty VŠCHT, od kterých získal studentskou cenu Vitriol.
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole
Ocenění je udělováno zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti.
Docentka Jana Říhová Ambrožová v pořadu Fokus Václava MoravceV úterý 14. listopadu 2024 se v pořadu Fokus Václava Moravce objevila docentka Jana Říhová Ambrožová z Ústavu technologie vody a prostředí. Tento díl byl věnován Klimatické změně.
Jednalo se o živý přenos. Pořad byl doplněn také dotazy studentů středních škol přímo z publika. Diskuse byla zacílena na nové technologie a inovace, které jsou v souvislosti se změnou klimatu a reakcí na ni potřeba. V bloku s názvem Nová voda (kapitola začíná v 1:01:32) vystupovala doc. Říhová Ambrožová spolu s hydrochemikem Martinem Pivokonským, ředitelem Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.
Otevřelo se téma lepšího hospodaření s vodou, toho, kde ji brát, o možnostech recyklace vody a faktu, že by se dalo říct, že už tu běžně recyklovanou vodu používáme ale také o sinicích a jiných „lahůdkách“.
Studenti pak otevřeli diskuzi perfluorovaných látek (nejen) v řekách a rybnících a zda se dají regulovat či odstranit, jaké možnosti či prostředky máme pro předcházení havárii (viz. Bečva) a zda za tím stojí spíše selhání lidského faktoru nebo nedostatečná ochranná opatření.
Studentské ceny Vitriol udělenyStudentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.
Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o třetí ročník. Ocenění bylo předáno na plese VŠCHT Praha.
Výsledky
Laureáty studentské ceny Vitriol za rok 2023 se v 6 kategoriích stali:
- Nejlepší pedagog za FCHT – prof. Ing. Radek Cibulka, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za FTOP – Ing. Hana Kujalová, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za FPBT – doc. Ing. Petra Lipovová, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za FCHI: Mgr. Markéta Zikmundová, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – RNDr. Jan Havlík, Ph.D.
- Nejlepší nepedagogický pracovník – Bc. Lenka Polanská ze zahraničního oddělení
O ceně
Studenti VŠCHT Praha mohou od začátku letního semestru do konce září nominovat kandidáty na cenu. Během října probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.
Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).
Food technology, food quality: Nové trendy v úchově potravinTradiční konference organizovaná na VŠCHT Praha
Interdisciplinary meeting of young life scientistsKonference spolupořádaná Českou společností chemickou.
Energie a hnojiva pro ZambiiTým z VŠCHT Praha pomáhá v rámci Rozvojového programu OSN s udržitelným rozvojem venkovských komunit.
Kandidátem na děkana FPBT zvolen Aleš RajchlAkademický senát ve čtvrtek 30. 11. 2023 zvolil doc. Ing. Aleše Rajchla, Ph.D.
Materiálovou genetikou se bude zabývat projekt AMULET, který uspěl ve výzvě Špičkový výzkumPředvánoční pracovní setkání projektových manažerů a manažerek z 26 českých veřejných vysokých škol sdružených v rámci platformy RONALDO se uskuteční 30. 11. – 1. 12. 2023 se v prostorách Ballingova sálu Národní technické knihovny v Praze 6 – Dejvicích
Platforma původně vznikla z projektů spolupráce veřejných vysokých škol v rámci Centralizovaného rozvojového programu MŠMT. Poslední finančně podpořený projekt z CPR 2020 nesl název „Rozvoj a efektivní využívání dotačních nástrojů v souladu s legislativou a dotačními podmínkami“ a právě z akronymu tohoto projektu pochází jméno platformy
I po skončení finanční podpory ze strany MŠMT jsou komunikační nástroje vzniklé v rámci centralizovaných rozvojových projektů zachovány a dále rozvíjeny na pravidelných čtvrtročních setkáních. V současnosti hraje platforma RONALDO roli partnera pro MŠMT tím, že shromažďuje připomínky, náměty, podklady a zkušenosti „společně za veřejné vysoké školy“ či formuluje návrhy a připomínky pro reprezentace VVŠ (ČKR, RVŠ) k diskusi s poskytovateli dotačních nástrojů. Odpovědi a řešení nabídnutá ze strany MŠMT jsou opět prostřednictvím komunikačních nástrojů platformy RONALDO efektivně sdíleny na všechny zapojené VVŠ přímo k projektovým pracovníkům.
Předchozí 3 letošní setkání RONALDA hostily UJEP, VŠE a TUL. Odborný program posledního setkání v roce 2023 pořádaného VŠCHT Praha a NTK je připravován ve spolupráci s Mgr. Bc Davidem Póčem, ředitelem strategického projektu MU2021+ z Masarykovy univerzity, který je spolu s Mgr. Jitkou Baťkovou, vedoucí odboru projektové podpory z Univerzity Karlovy, zároveň moderátorem odborných bloků a zajišťuje komunikaci za univerzity směrem k MŠMT či dalším orgánům implementační struktury jak strukturálních a investičních fondů, tak i dalších programových rámců.
Na programu jsou novinky o Operačním programu Jan Amos Komenský, výzva NPO Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na vysokých školách či Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Pro odreagování hostů je také si aktéři spolku DI(v)OCH připravili únikovou hru Tajemství vědy.
VŠCHT mezi nejlepšími českými univerzitamiVŠCHT Praha se pravidelně umisťuje na čelních místech mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 556. příčka.
K dobrým výsledkům v QS World University Rankings tradičně nejvíce pomáhá skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT v letošní edici žebříčku 35. místo na světě a první v Česku.
VŠCHT Praha se po letošním rozšíření metodiky, která hodnotí 9 různých parametrů, umístila celkově na 4. místě mezi českými univerzitami. Oproti loňsku jde v Česku o pokles o dvě příčky. VŠCHT Praha sleduje své umístění v několika žebříčcích, které se liší svou metodikou. Ta někdy více a někdy méně nahrává určitému typu univerzit. VŠCHT Praha svou velikostí a oborovým zaměřením patří mezi unikátní školy v celoevropském měřítku, což se odráží i ve vysoké variabilitě dosahovaných umístění.
„Můj komentář je každoročně ve stejném duchu. Žebříčky univerzit jsou dobrý sluha, který nám nastavuje zrcadlo a vede k přemýšlení o tom, co jinde dělají jinak a v čem bychom se mohli zlepšit. Jsou ale také zlým pánem, protože snaha za každou cenu v žebříčku stoupat může vést k honbě za čísly, které sice odpovídají metodice žebříčku, ale už nemusí přinášet kvalitu. S tím máme v Česku zkušenosti s kafemlejnkem. Snažme se dělat správná rozhodnutí, i když někdy můžou být politicky odvážná a někomu nepříjemná. Věřím, že dlouhodobě se to pozitivně odrazí i v těch žebříčcích.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity – na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT umístění na 201. místě v příslušném kritériu.
V letošním vydání žebříčku se umístily i další české školy. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 248. místě na světě, Masarykova Univerzita na 400. a ČVUT Praha na 454. místě. Celkově se v žebříčku umístilo 16 českých univerzit.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2024.
Dny otevřených dveříV pátek 24. a sobotu 25. 11. se otvírají budovy školy a představí se všechny naše studijní programy přímo v dejvickém kampusu.
Potkejte VŠCHT na veletrhu vzdělávání v NitřeVŠCHT Praha se 14. a 15. 11. 2023 prezentuje na veletrhu Gaudeamus.
VŠCHT bude řešit 8 projektů špičkového výzkumuSedm výzkumných skupin z VŠCHT Praha uspělo ve výzvě Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Skupina profesora Karla Bouzka bude zastávat roli koordinátora, ostatních sedm figuruje v pozicích spoluřešitelů.
Souhrnná finanční podpora pro VŠCHT Praha činí 588 376 854 Kč. Celkem škola podala 19 projektů.
Přehled úspěšných projektů se zapojením VŠCHT Praha
- Konverze a skladování energie – profesor Bouzek
- Strojní inženýrství biologických a bioinspirovaných systémů – Dalibor Vojtěch; hl. řešitel: VUT Brno
- Centrum excelence v regenerativní medicíně – Nikola Slepičková Kasálková; hl. řešitel: ÚEM AV ČR
- Mluvíme s mikroby - porozumění mikrobiálním interakcím v konceptu One Health – František Štěpánek; hl. řešitel: MBÚ AV ČR
- Pokročilé víceškálové materiály pro nosné klíčové technologie – Zdeněk Sofer; hl. řešitel: Ústav J. Heyrovského
- Materiály a technologie pro udržitelný rozvoj – Ondřej Jankovský; hl. řešitel: VŠB - TU
- Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách – František Štěpánek; hl. řešitel: Faf UK
- Senzory a detektory pro informační společnost budoucnosti, – Martin Vrňata a Josef Krýsa; hl. řešitel: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Cílem výzvy Špičkový výzkum je podpora výzkumu interdisciplinární povahy s vysokým potenciálem vytvoření špičkových a v budoucnu aplikovatelných výzkumných výsledků, výzkumu postaveného na excelentním výzkumném týmu a rozvoji mezinárodní spolupráce výzkumných organizací.
Realizace aktivit podpořených z výzvy má přispět ke zvýšení mezinárodního zapojení českých výzkumných organizací, k zintenzivnění produkce špičkových (a potenciálně aplikovatelných) výzkumných výsledků a k rozvoji konkurenceschopnosti ČR.
Více informací na webu OP JAK
International Conference on Polysaccharides and GlycoscienceVe dnech od 8. do 10. listopadu 2023 proběhne již 19. International Conference on Polysaccharides and Glycoscience pod záštitou České společnosti chemické a ve spolupráci s Ústavem sacharidů a cereálií, VŠCHT Praha. Letošní ročník bude zaměřen na izolaci, strukturní analýzu a biologické aktivity polysacharidů, jakožto i na jejich technologickou výrobu a aplikaci.
- Podrobné informace najdete na webu konference.
Vít Svoboda získal podporu JUNIOR STAR V prestižní soutěži JUNIOR STAR GAČR letos uspěl jediný zástupce VŠCHT Praha. Vít Svoboda, který nastupuje po letech v zahraničí na Ústav fyzikální chemie, bude řešit projekt Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách.
Absolvent naší univerzity pokračoval v doktorském studiu na ETH v Curychu. Následně působil v Institutu Maxe Borna v Berlíně a aktuálně dokončuje postdoc v americkém Coloradu.
Velký rozhovor s talentovaným vědcem najdete v prosincovém vydání SPINu.
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.
Přehled úspěšných žadatelů v roce 2023 najdete na webu GAČR.
Podzimní škola KyutechV týdnu od 21. do 27. října 2023 se na VŠCHT na Fakultě chemické technologie pod vedením profesora Josefa Krýsy z Ústavu anorganické technologie, ve spolupráci se Zahraničním oddělením VŠCHT, uskutečnila další běh podzimní školy pro japonské studenty z partnerské instituce Kyushu Institute of Technology v Japonsku.
Tato škola navázala na úspěšný průběh první podzimní školy konané v říjnu 2018 na VŠCHT a následné druhé podzimní školy v říjnu 2019, kdy hostitelskou institucí byla Kyutech. Pandemie Covidu pak přerušila konání škol na 4 roky, i proto byl letos o konání třetí školy z japonské strany velký zájem. Z Kyutech přijelo 14 studentů v doprovodu profesora Teruhisa Ohno a profesora Mitsuru Kitamura. Na výuce zaměřené na Teoretické a Environmentální Aspekty Chemických Technologií, na přípravě dalších aktivit včetně odborného Workshopu se kromě profesora Josefa Krýsy podíleli i další vyučující z Ústavu anorganické technologie: docent Martin Paidar, Ing. Michal Baudys a ing. Šárka Paušová. Součástí byl i společný Workshop, kde čeští a japonští učitelé a studenti představili svá výzkumná témata. Na workshop pak navázalo neformální setkání studentů a učitelů v café Carbon.
Týdenní program zahrnoval i řadu kulturních a poznávacích aktivit a studenti tak měli možnost navštívit představení opery ve Stavovském divadle, prohlédnout si Prahu, zavítat na exkurzi do pivovaru Bernard a navštívit muzeum stříbra a katedrálu v Kutné Hoře. Na úspěšný průběh třetí podzimní školy by měl v následujícím akademickém roce 2024/2025 navazovat běh čtvrtý, kdy hostitelskou institucí bude Kyutech.
VŠCHT uspěla v soutěži TAČR SIGMAMladí výzkumníci a výzkumnice z VŠCHT dosáhli velmi dobrého výsledku ve výzvě TAČR SIGMA DC2. Z celkového počtu 57 podpořených projektů figurují hned v devíti z nich, přičemž souhrnná finanční podpora pro tyto projekty přesahuje 20 milionů korun.
Uchazeči podali do soutěže 562 návrhů projektů, míra úspěšnosti mírně přesahuje 10%. Akademici z VŠCHT ovšem dosáhli na 24% úspěšnost.
Cílem veřejné soutěže TAČR SIGMA DC2 je zvýšit zapojení začínajících výzkumníků a výzkumnic ve všech oblastech aplikovaného výzkumu při řešení konkrétních projektů přímo se subjekty z aplikační praxe. Snahou je také podpořit vyrovnání příležitostí pro ženy a muže v konkurenci aplikovaného výzkumu.
Přehled podpořených projektů s účastí VŠCHT
Role koordinátor
- Aristeidis Tsagkaris: Inovativní test pro screening asparaginu surovinách pro výrobu tepelně zpracovaných potravin - prevence tvorby akrylamidu
Role příjemce
- Tereza Školáková: Racionální formulace extrudovaných pevných disperzí a liquisolid systémů do lékových forem s požadovaným farmakokinetickým profilem
- Tomáš Kinčl: Vývoj přípravku na bázi chitosanu pro biologickou stabilitu nízkoalkoholických a nealkoholických piv
- Milada Šolcová: Využití nanopórového sekvenování bakteriomu aktivovaného kalu pro řízení procesu čištění odpadních vod
- Dana Schusterová: Technologie posklizňového zpracování máku setého z pohledu zajištění kvality a bezpečnosti finálního produktu
- David Zůza: Zařízení na měření permeace jako nový nástroj při vývoji léčiv
Role spolupříjemce
- Jana Michailidu: Biologická ochrana v technologii vína;
- Karolína Králová: Hodnocení využitelnosti popílků ze spoluspalování biomasy pro snížení uhlíkové stopy stavebních materiálů
- Dominik Matýsek: Intenzifikace biologického odstraňování nutrientů z odpadní vody pomocí granulované biomasy
Místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová a Stálá komise Senátu VODA-SUCHO uspořádaly 31. 10. 2023 konferencei Dopady klimatických změn na vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb. Zúčastnil se i ministr životního prostředí Mgr. Petr Hladík a ministr zemědělství Mgr. Marek Výborný. Řada expertů oboru vodohospodářství jednala o žhavých tématech v oblasti zdrojů vody, kvalitě pitné vody, vody v krajině i nových směrech legislativy v návaznosti na EU. Mimo jiné zaznělo z úst ministra Hladíka, že Válka o vodu je reálným geopolitickým problémem, na který musíme být připraveni.
Konference se zúčastnila početná skupina členů a studentů Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha. Profesor Jiří Wanner přednesl příspěvek na téma Čištění odpadních vod v ČR. Naši studenti byli vřele uvítáni coby budoucí vysoce kvalifikovaní odborníci v oboru, jak místopředsedkyní Senátu, tak dalšími významnými experty v oblasti vodního hospodářství.
VŠCHT na Gaudeamu v BrněPřijďte nás navštívit na XXIX. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno. Ten probíhá od úterý 31. října do pátku 3. listopadu 2023 na výstavišti v Brně od 8 do 16 hodin (v pátek jen do 14 hodin).
Na přednášku nejen o studiu na VŠCHT dorazte v úterý 31. 10. ve 13:30 – 13:50 do sál A - pavilon V.
Setkat se můžeme také na Gaudeamu v Nitře od 14. do 15. 11. 2023. V novém roce pak budeme představovat studium na VŠCHT pražském Gaudeamu v Letňanech od 23. 1. 2024.
Hana Dvořáková vyznamenána prezidentem PavlemPrezident republiky udělil Medaili Za zásluhy 1. stupně paní Ing. Haně Dvořákové, CSc. za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Hana Dvořáková vystudovala organickou chemii na VŠCHT Praha. Její kariéra je vedle naší školy spojená s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, kde působila v letech 1983–1995, od roku 1986 ve skupině profesora Antonína Holého.
Spolu se svým manželem Dalimilem, chemikem působícím také na VŠCHT Praha, jsou zakladateli Nadace Experientia, která podporuje mladé české vědkyně a vědce. K tomu Hana Dvořáková v roce 2021 uvedla: „Když jsem zjistila, že máme s manželem více peněz, než jsme schopni smysluplně utratit, necítila jsem moc, ale cítila jsem velkou odpovědnost naložit s penězi tak, aby byly prospěšné. Ulevilo se mi, když nám došlo, že jimi můžeme výrazně ovlivnit úroveň české vědy a pomoci dalším oblastem našeho života, kde se peněz od státu nedostává nebo které nepatří k jeho prioritám.“
Více o Haně a Dalimilovi Dvořákových v laudatiu k mimořádné ceně rektora 2021.
110 let od narození Otty WichterlehoKulaté výročí by slavil chemik spojený s VŠCHT, jež stál u počátků kontaktních čoček a byl perzekuován komunisty.
Projekt BIOCIRTECH získal první cenu TA ČR v kategorii partnerstvíNárodní centrum kompetence BIOCIRTECH je předchůdcem stávajícího projektu BIOCIRKL, který se zaměřil na zpracování mikrobiální, rostlinné, živočišné i odpadní biomasy (včetně biomasy komunálního původu a čistírenských kalů). Experti ze zapojených institucí si dali za cíl vyvinout nové produkty z obnovitelných zdrojů, které budou zpracované technologiemi šetrnými k přírodě a naleznou uplatnění například v potravinářství, zemědělství, zpracovatelském či energetickém průmyslu. Výsledkem projektu je přes 90 výstupů, mezi které patří probiotika pro kočky a psy z kuřecích zbytků, pelety pro vytápění domácností z ČOV a papírenských kalů, speciální dermokosmetika vyrobená z kosatců a mnoho dalších užitečných produktů a technologií. Za VŠCHT Praha se na projektu podílel Ústav biotechnologie, Ústav analýzy potravin a výživy, Ústav biochemie a mikrobiologie, Ústav chemie přírodních látek a Ústav organické technologie.
K životnímu prostředí se vyjadřuje každý Málokdo má ovšem příslušné kompetence - říká děkan FTOP profesor Pavel Jeníček.
Jan Macák laureátem Ceny Milana PražákaAsociace korozních inženýrů (AKI) uděluje každý rok Cenu Milana Pražáka osobnosti s významným a dlouhodobým přínosem v oblasti korozního inženýrství, protikorozní ochrany nebo vědeckého poznání v oblasti koroze z akademické, výzkumné nebo aplikační sféry.
Laureátem Ceny Milana Pražáka za rok 2023 je doc. Ing. Jan Macák, CSc., který je jednou z nejvýznamnějších osobností oborů energetiky a koroze v energetice v České republice. Dlouhodobě působí na Ústavu energetiky VŠCHT Praha na pozicích výzkumníka, pedagoga i vedoucího. K obhajobě dovedl několik desítek studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Na celoškolské úrovni předsedal vědecko-výzkumnému výboru akademického senátu. Dlouhodobě se zabývá odolností materiálů v prostředích energetických provozů, přispěl k porozumění chování povrchových vrstev a rozvoji in situ elektrochemických měření v extrémních podmínkách vysokých teplot a tlaků. Dlouhodobě spolupracuje s odborníky a praktiky z CV Řež, s.r.o., ČEZ, a.s. a ÚJP Zbraslav, a.s. a s vědci z Finska, Holandska, Belgie, Německa, Velké Británie a dalších zemí.
V rámci Asociace korozních inženýrů přispívá k výuce v kurzu Korozní inženýr, spolupracuje na řešení výzkumných projektů i zakázek se členy asociace a je pravidelným účastníkem a spoluorganizátorem konference AKI. Dále se aktivně angažuje v sesterské EFC, kde je členem WP4 Nuclear Corrosion a rovněž se významně podílí na práci odborné skupiny ECG-COMON (European Cooperation Group for Corrosion Monitoring of Nuclear Materials), ve které pracuje jako člen exekutivního výboru pro výzkum.
Cena bude Janu Macákovi předána během 26. konference AKI Koroze a protikorozní ochrana materiálů dne 1. listopadu 2023.
Cenu uděluje AKI od roku 2016 na paměť Milana Pražáka, který obohatil korozní výzkum zejména aplikacemi elektrochemických metod. Jeho pionýrská činnost ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálů a celoživotní nezištné sdílení znalostí pomohlo následujícím generacím českých a slovenských korozníků získat světově silnou pozici. V minulých letech obdrželi Cenu Milana Pražáka profesor Pavel Novák, Ing. Robert Bartoníček, profesor Vladimír Číhal, Ing. Petr Szeląg, Ing. Vladimír Kučera a docent Jaroslav Bystrianský.
Zdroj: Tisková zpráva Asociace korozních inženýrů, z.s. (AKI)
Keramika nejsou jen umyvadla a talířeRozhovor s doktorandkou Soňou Hříbalovou, laurátkou Fulbright-Masarykova stipendia.
Setkání Světové federace inženýrských organizací v PrazeVe dnech 11. -13. října 2023 pořádala Světová federace inženýrských organizací (The World Federation of Engineering Organizations, WFEO) svou „inženýrskou Olympiádu“ (slovy prezidenta WFEO José Manuela Pereiry Vieira), tentokrát v Praze v Kongresovém centru. Lokálním organizátorem akce byl Český svaz vědeckotechnických společností z.s. (ČSVTS) a předseda ČSVTS byl zároveň prezidentem kongresu. Předsedou mezinárodního i lokálního vědeckého výboru byl prof. RNDr. Pavel Drašar, DSc. z VŠCHT Praha. Obsahově byl inženýrský kongres zaměřen na to, jak mohou inženýři přispívat k plnění Strategických rozvojových cílů OSN, zejména v následujících oblastech:
- Dobré zdraví a život lidí
- Kvalitní vzdělání
- Genderová rovnost
- Zásobování čistou vodou a bezpečné odvádění odpadních vod
- Dostupná a čistá energie
- Průmysl, inovace a infrastruktura
- Udržitelná města a komunity
- Ochrana klimatu
Přednášky byly rozděleny do 12 tematických sekcí, které byly uváděny vyzvanými plenárními přednáškami. V rámci sekce č. 9 „Potraviny a zásobování vodou“ zazněly i obě přednášky z VŠCHT Praha prof. Václava Jandy a prof. Jiřího Wannera).
Na závěr kongresu přednesli společně prezident WFEO Vieira a prezident kongresu Hanus z ČSVTS „Pražskou deklaraci inženýrů“, která bude předána generálnímu tajemníkovi OSN.
Bližší informace o kongresu lze nalézt na webu kongresu. Pro přednášející kongresu byla připravena limitovaná série medailí K. D. Gangloffa, vynálezce nazývaného v 19. století „Českým Archimédem“.
Kandidátem na rektora VŠCHT Praha je Milan PospíšilZvolený kandidát na rektora bude jmenován na čtyřleté období od 1. 1. 2024.
VŠCHT na Gaudeamu v BratislavěNavštivte nás 10. - 12. 10. na XXVI. ročníku veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus.
Nobelova cena za fyzikuLetošní Nobelovu cenu za fyziku obdrželi za vývoj experimentálních metod schopných generovat attosekundové světelné pulzy Pierre Agostini, Perenc Krausz a Anne L’Huillier.
Na základě schopností našeho zraku a mozku dovedeme efektivně vnímat děje, které se stanou v rámci hodin, minut, anebo i mírně pod hranicí sekundy. Přesněji řečeno jsme schopni vnímat cokoliv, co se nestane rychleji než 80 milisekund. Rychlejší děje vnímáme nepřesně/zkresleně a jevy, které proběhnou pod časový interval 10 milisekund bereme jako okamžité. Určení dynamik rychlých procesů je však velmi důležité, protože pomocí nich dovedeme efektivně zkoumat vlastnosti a podstatu těchto jevů. Pro představu, jak rychle mohou některé jevy nastávat můžeme uvést, že blesk proběhne oblohou zase 60 mikrosekund (10-5s). LED přemění dodaný elektrický náboj na světlo v horizontu nanosekund (10-9s), elementární kroky chemických reakcí probíhají na pikosekundovém až nanosekundovém intervalu (10-9 – 10-12s), termalizace excitovaných nosičů probíhá v horizontu desítek femtosekund až pikosekund (10-12 – 10-14s) a elektron potřebuje k oběhu jádra okolo 100 attosekund (10-16s). Lidstvo se pomocí kvalitní elektroniky naučilo monitorovat jevy probíhající řádově do hranice nanosekund. U rychlejších dynamik to tak snadné není. Jedinou efektivní možností jejich popisu jsou laserové techniky excitace a sondování. Ty využívají dvou velmi krátkých vzájemně zpožděných laserových pulzů. První pulz vyvolá změnu vlastností látky (excitace) a druhý tyto změny studuje (sonda). Časový krok dané metody řádově odpovídá časové šířce laserových pulzů. Čím kratší je tedy laserový pulz, tím rychlejší děje můžeme studovat. Právě technická omezení konstrukce laserů až do nedávna neumožňovala připravit pulzy o časové šířce pod řádově 10 femtosekund (10-14s), což určovalo hranici našeho poznání. To se změnilo s objevy Pierra Agostini, Perence Krausz a Anne L’Huillier, kterým se podařilo vytvořit techniku schopnou generovat laserové pulzy o časové šířce desítek attosekund (10-17) a tím o několik řádů posunout časovou hranici dějů, které jsme schopni studovat. Především se jedná o jevy spojené s elementární dynamikou elektronů v látkách. Pro představu, za 30 attosekund oběhne elektron několikrát kolem jádra a světlo urazí 1 nm.
Vysvětlení podstaty generování attosekundových pulzů je dobré rozdělit do dvou částí.
- Nejprve si vysvětlíme, jak se vytváří velmi krátké laserové pulzy. Je k tomu nutné mít soubor vln o různých frekvencích. Obdobně jako u dechového hudebního nástroje, kde můžete generovat nejen základní tón (největší vlnová délka), ale i vyšší tóny, tak v laserovém rezonátoru můžeme generovat světelné vlny o různých frekvencích. Tyto frekvence jsou přesně definované vlastnostmi rezonátoru a liší se o stejnou hodnotu. Jednotlivé vlny nazýváme módy rezonátoru. Pokud jednotlivé módy kmitají se stejnou fází (podmínka zfázování), vytvoří pulz, jehož časová šířka je nepřímo úměrná počtu jednotlivých módů. Čím více módů se nám tedy podaří v rezonátoru vybudit, tím kratší časové pulzy budeme generovat. Této technice se říká módová synchronizace (z angl. Mode-locking) a do nedávna nám umožňovala generovat pulzy na hranici desítek femtosekund.
- To se změnilo studiem jevu nazvaného generace vyšších harmonických frekvencí (z angl. High harmonic generation – HHG). Bylo objeveno, že při excitaci plynů velmi silnými laserovými pulzy dochází ke generaci fotonů o frekvencích, které jsou celistvým násobkem frekvence dopadajícího záření (HHG). Interpretace daného jevu je následující. Silné elektrické pole laserového pulzu je schopno dodat energii elektronu v atomu, který díky tomu nejen prostřednictvím kvantového tunelování atom opouští, ale je i dále urychlován, dokud sinový průběh elektrického pole pulzu nepřejde do opačné fáze. Tím se změní orientace elektrické síly působící na elektron, což způsobí jeho opětovné vrácení do původního iontu. Elektron následně rekombinuje za současného vyzáření velké