idvazba: 7230
šablona: stranka_novinky
čas: 30.3.2023 07:31:11
verze: 5263
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
idvazba: 7230
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'www.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: 'cs'
iduzel: 1001
path: 1/4111/942/994/1001
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
![DSC_2908 [1600x1200]](/images/195!110/uzel/60751/0001~~cwl2jjeyNLBQiDY0MzCoMDQyMIgFAA.jpg)
![[000202]](/images/195!110/uzel/22496/%5B000202%5D.jpg)
![[000202]](/images/195!110/uzel/20343/%5B000202%5D.jpg)
Podejte si přihlášku ke studiu!Informace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.
Nejdůležitější informace
Bakalářské studium
- Přihlášky přijímáme do 31. března 2023
- Většina programů bez přijímacích zkoušek -Informace o přijímacím řízení
- Seznam bakalářských studijních programů
Navazující magisterské studium
- Přihlášky přijímáme do 31. března 2023
- Informace o přijímacím řízení
- Seznam navazujících magisterských studijních programů
Doktorské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2023
- Informace pro uchazeče o doktorské studium
- Nabídka témat disertačních prací
Naše zVĚDAvost mění světPříběhy studentů z různých studijních programů, které si je možné na VŠCHT Praha zvolit.
7 důvodů, proč studovat VŠCHTRozhodujete se, na kterou vysokou školu se přihlásit? Přečtěte si, v čem je VŠCHT Praha speciální.
VŠCHT je 2. nejlepší česká univerzita v mezinárodním žebříčku QSVŠCHT již počtvrté obhájila druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2023. V celosvětové konkurenci naší univerzitě patří 358. příčka.
Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2023 tradičně nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 29. místo na světě a první v Česku.
VŠCHT Praha si v žebříčku udržuje pozice kolem poloviny čtvrté stovky světových univerzit. To je vzhledem k velkému nástupu a zlepšování asijských univerzit odrazem i našeho posunu vpřed. Chci poděkovat všem pracovníkům a studentům naší školy, protože bez nich by to nešlo. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, kde se každý může zapojit do vědecké činnosti. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a skutečně se zlepšovali.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
K dobrému umístění přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha. Po loňském roce, který byl velmi ovlivněn pandemickou situací došlo u těchto ukazatelů k opětovnému nárůstu. V celkovém výsledku to znamená pro VŠCHT umístění na 230. místě v příslušném kritériu.
V letošním vydání žebříčku se umístily i další české školy. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se umístila na 288-290. místě na světě. ČVUT Praha se zlepšilo na 378-379. místo, Masarykova Univerzita 551.-560. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 651.-700. místo. Celkově se v žebříčku umístilo 16 českých univerzit.
Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2023.
Úspěch v Ceně Wernera von SiemenseV pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů.
Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru.
Olympiáda je sen, byť hodně vzdálenýRozhovor s curlerkou Michaelou Baudyšovou, studentkou VŠCHT Praha.
Vrcholový sport a studium VŠCHT Praha? Jde to!Skloubit sportování na vrcholové úrovni s VŠ studiem je výzva.
Sokolovská chemička testuje „mokrou oxidaci“ pro odpadní vodyNa projektu spolupracuje VŠCHT Praha se společnostmi PENTO a aMesser.
Díky 3D tisku dokážeme vyrábět implantáty na míru, říká profesor VojtěchVŠCHT Praha je součástí NCK MESTEC II.
Klostridie jsou trochu jako kočky, dělají si, co chtějí a kdy chtějíRozhovor s Barborou Branskou z Ústavu biotechnologie.
Mikroboti můžou pomoci se zpracováním odpadůJedním z důsledků pandemie COVID-19 je produkce plastových odpadů souvisejících s ochranou dýchacích cest. Odpady můžou způsobit vážné ekologické škody. Většina respirátorů a roušek je vyrobena ze syntetických plastů (polypropylenových mikrovláken). Jejich neopatrná likvidace představuje hrozbu pro volně žijící živočichy i potenciální ekotoxikologické účinky v podobě mikroplastů.
Vědecký článek publikovaný v Nature Communications představuje 1D magnetické fotoaktivní mikroboty schopné aktivně vyhledávat a přilnout k polypropylenovému mikrovláknu a urychlit jeho rozklad. 1D mikroboti se skládají z anizotropního magnetického jádra (Fe3O4) a fotokatalytického pláště (Bi2O3/Ag), které umožňují bezdrátové magnetické manévrování a fotokatalýzu ve viditelném světle. Ovládání naprogramovaným magnetickým polem spouští 1D mikrosíť podobnou rybímu hejnu, která umožňuje aktivní interakce se sítí mikrovláken. Následné osvětlení urychluje rozrušení polypropylenového mikrovlákna prostřednictvím fotooxidačního procesu. Mikrosíť aktivních magnetických fotokatalyzátorů může být potenciálním mikrobotickým řešením pro zpracování různých plastových odpadů a dalších znečišťujících látek v životním prostředí.
Reference:
Kim, J., Mayorga-Martinez, C.C. & Pumera, M. Magnetically boosted 1D photoactive microswarm for COVID-19 face mask disruption. Nat Commun 14, 935 (2023). https://doi.org/10.1038/s41467-023-36650-6
Akademický senát si zvolil (staro)nové vedeníV úterý 14. února 2023 proběhlo ustavující zasedání Akademického senátu VŠCHT Praha, na kterém bylo zvoleno (staro)nové vedení s tříletým mandátem ve složení:
předseda – profesor Radek Cibulka;
místopředsedové – doktor Pavel Pokorný, docentka Petra Lovecká, inženýr Miroslav Hala (za studenty).
Senátoři a senátorky si rovněž vybrali výbory, v nichž budou v následujícím období pracovat. Další zasedání akademického senátu se uskuteční 7. března. Před ním proběhnou schůzky výborů, na kterých si jejich členové zvolí předsedu/předsedkyni.
Průběh ustavujícího jednání senátu až do zvolení předsedy řídil doktor Pavel Pokorný. Během zasedání předala předsedkyně volební komise, profesorka Petra Patáková, dekrety nově zvoleným senátorům.
Czech & Slovak Sustainability Summit 2023Ústav udržitelnosti a produktové ekologie je odborným garantem 1. ročníku.
Vláda ČR bude jednat o navýšení financí pro VŠ„Pokud by se podařil vrátit podíl, co třeba je na HDP na vysoké školy, jako to bylo v roce 2009, problémy by rázem vypršely,“ myslí si předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil. „Jsme velice závislí na tom, kolik finančních prostředků dostáváme od státu.“
„Budeme se snažit přesvědčit ministerstvo a vládu, že to, co se na vysokých školách studuje, vyučuje, jaká se dělá věda a výzkum, dává smysl,“ sdělil také. „Věříme, že se nám podaří najít konstruktivní přístup.“ RVŠ i Česká konference rektorů (ČKR) podle něj usilují o to, aby se posílila tarifní část platů tak, aby řešení bylo systémové a dlouhodobé.
Výroba syntetických paliv je energeticky mnohem náročnější než těch fosilníchDvacet minut Radiožurnálu s Pavlem Šimáčkem z VŠCHT.
Na rozpočtovou brzdu jsme šlápli včasRozhovor s rektorem VŠCHT Praha Pavlem Matějkou. O financích i cílech pro rok 2023.
Čeští reprezentanti se zúčastnili slovenské Chemické olympiádyV Košicích uspěli.
Zkumavce je 10 let, pomohla více než 200 rodičůmVysoká škola chemicko-technologická v Praze aktuálně slaví desáté výročí od otevření Dětského koutku Zkumavka. Koutek vznikl za finanční podpory Evropské unie a je určen pro děti zaměstnanců a studentů univerzity. Zaměřuje se na krátkodobé hlídání, které má umožnit rodičům zapojit se do pracovního či studijního procesu i v případě, že nemohou mít dítě umístěné ve školce či jeslích.
Slavnostní otevření proběhlo v únoru 2013 symbolickým přípitkem ze zkumavek, od té doby využilo Zkumavku přes 200 rodičů a téměř 300 dětí. Název Zkumavka byl zvolen v univerzitní anketě, v níž jednoznačně zvítězil nad dalšími návrhy, jimiž byly Chemička nebo Baňka.
„Jsme pyšní na to, jak dobře náš dětský koutek funguje. Prostředí univerzitního výzkumu je časově velmi náročné a my si dobře uvědomujeme, že je nezbytné poskytnout našim vědcům a vědkyním co největší podporu v péči o děti. Zároveň je z dosavadních ohlasů zřejmé, že program ve Zkumavce přináší dětem radost, inspiraci a pomáhá jim objevovat krásu světa," říká rektor VŠCHT Praha Pavel Matějka.
Zkumavku mohou navštěvovat děti od dvou let věku. V provozu je od pondělí do pátku v časovém rozmezí 7:45 – 16:00, školní prázdniny nevyjímaje. Za deset let činnosti byla Zkumavka uzavřena pouze kvůli malování a během pandemie covidu-19. Nicméně, i v této nelehké době se snažila udržet kontakt s dětmi prostřednictvím distančních aktivit na sociálních sítích.
„Pro děti máme během roku přichystány různé aktivity, jako jsou pěší výlety, divadelní představení, návštěvy knihoven, výuky malé chemie, karnevaly a sezónní akce. Nebráníme se novým technologiím typu interaktivní tabule nebo bee-bot, jež přinášejí nové možnosti, ale stále se snažíme udržet to, co jí nejvíce sluší – dětský zpěv, kreativitu, tvořivost a spousta smíchu. Protože takové dětství by děti měly mít,“ říká vedoucí Zkumavky Jitka Jakovcová.
Jak pomáhá archeologie technologiím vzdálené budoucnosti?
Dva granty MSCA4Ukraine pro VŠCHT PrahaVŠCHT Praha získala dva granty v mimořádné výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions pro ukrajinské doktorandy a postdoky zasažené válkou. Realizaci dvouletého výzkumného projektu díky tomu 1. března 2023 zahájily Anna Heleveria, doktorandka z Charkovské univerzity, a Anastasiia Hubina, postdoktorální výzkumnice z Ukrajinské národní akademie věd v Kyjevě.
Doktorský projekt Anny Heleveria s názvem „To link or to make? N-Heterocycles in two dimensions” probíhá pod vedením Dr. Petra Kovaříčka na Ústavu organické chemie. Dr. Anastasiia Hubina se zaměřuje na “Development of Anion-Exchange Membranes for Hydrogen Producing”, jejím mentorem je prof. Karel Bouzek z Ústavu anorganické technologie ve spolupráci s prof. Janem Mernou z Ústavu polymerů.
Cílem grantů MSCA4Ukraine je umožnit doktorandům a postdokům pokračování jejich výzkumné práce na institucích v hostitelských zemích, udržování kontaktů s komunitou VaVaI na Ukrajině i jejich reintegraci v případě, že nastanou bezpečné podmínky k návratu.
Na MSCA4Ukraine bylo vyčleněno 25 mil. EUR z rámcového programu EU pro vědu a výzkum Horizon Europe. Výzva vyvolala po vyhlášení na konci září 2022 obrovský zájem, do uzávěrky prvního kola bylo během šesti týdnů podáno přes 400 žádostí z 28 zemí. Nejvíce žádostí zaslaly instituce z Německa, následované Českou republikou. Z podaných žádostí bylo 124 úspěšných, rozpočet výzvy tím byl vyčerpán a další kola nebyla otevřena. Instituce z České republiky získaly celkem 17 grantů (s jedinou výjimkou všechny postdoktorské).
Více informací: https://sareurope.eu/msca4ukraine/
Alternativní bipolární desky palivových článků na bázi ocelových fóliíVyvíjíme technologie pro budoucnost energetiky.
Kachekran 2023KaCheKRan aneb Karneval chemiků končící k ránu! je největším karnevalem v Čechách. Poprvé se na něm do masek převlékli studenti všech pražských univerzit v roce 1959 a od té doby přilákal desítky tisíc návštěvníků a vystoupilo na něm mnoho známých umělců. Letos se bude konat již 52. ročník a v průběhu večera se o zábavu postará osvědčená plesová kapela O´Band a speciální hosté. Návštěvníci se mohou dále těšit na soutěže v maskách, souboj fakult, divadelní představení, tématickou výzdobu nebo se na památku zvěčnit ve fotokoutku.
Vědeckou spolupráci s NTUT podpoří sympozium i nový fondNa půdě Kampusu Dejvice proběhlo 27. února 2022 setkání představitelů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze s vedením National Taipei University of Technology, která se dlouhodobě řadí mezi přední asijské univerzity. Výsledkem jednání je dohoda o organizaci vzájemného vědeckého sympozia, které by mělo vytvořit podhoubí pro meziuniverzitní vědeckou spolupráci. Tu navíc podpoří nový společný fond. Vedení obou škol také diskutovalo možnosti vzájemných studentských výměn a zapojení studentů do výuky typu „Problem-based learning“. VŠCHT Praha se také bude podílet na uspořádání výstavy tradiční Yinggeské keramiky, která je důležitou součástí tchajwanské kultury a technologického bohatství.
VŠCHT Praha po roce války stále stojí za Ukrajinou!V pátek 24. 2. 2023 je tomu rok od začátku aktuální agrese Ruské federace na území Ukrajiny. VŠCHT Praha od počátku odsuzuje neospravedlnitelnou agresi a pevně stojí za Ukrajinou a Ukrajinci. Stojí za těmi, kteří bojují proti agresorům a chrání životy své i svých blízkých. VŠCHT Praha navázala kontakt s ukrajinskými univerzitami a pomáhá jim, stejně jako ukrajinským studentům a akademikům. Pevně věříme, že v pomoci vytrváme tak dlouho, jak bude potřeba.
Na VŠCHT Praha se snažíme kultivovat akademické prostředí otevřené všem, bez ohledu na národnost a státní příslušnost, kteří odsuzují agresi a snaží se o vzájemné poznání, pochopení a společné hledání pravdy. Podporujeme prostředí úcty a pokory k člověku s důrazem na zachovávání lidských práv pro dlouhodobé mírové soužití.
VŠCHT Praha získala prestižní MSCA Postdoctoral Fellowship a tři ERA fellowshipsVŠCHT Praha získala prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (Horizon Europe), který umožňuje postdokům realizaci vlastního projektu s důrazem na špičkový výzkum a všestranný profesní rozvoj. Dr. Tomáš Sedlačík uspěl s projektem „Development of advanced bioglass-polymer scaffolds for OSTEOCHONdral interface tissue regeneration (OSTEOCHON)“. Dvouletý projekt bude realizovat pod vedením prof. Jana Merny na Ústavu polymerů od září 2023.
Ve stejné výzvě dosáhly další tři projekty s vynikajícím hodnocením na ERA Postdoctoral Fellowship. Jedná se o financování z dodatečného rozpočtu pro hostitelské instituce v zemích s nižším zapojením do programu Horizon, tzv. widening zemích, mezi něž patří Česká republika. Uspěli Dr. Anton Zverev s projektem„Single-atom decorated 2D catalysts for power-to-X conversion and sustainable future“, Dr. Payal Chauhan s „2D TM-LDH with low dimensions materials as flexible solid state and electrochemical supercapacitors and electrocatalyst“ a Dr. Wenxi Wang s „Interfacial Electrochemistry of Carbon-based Interlayer in Lithium-metal Solid-state Batteries“.
V současnosti na VŠCHT Praha probíhají dva postdoktorální projekty MSCA PF, od září 2022 projekt Dr. Shuangying Wei „NEW MONO 2D FUN GER“ a od února 2023 projekt Dr. Levny Chacko „2DTMCH2“. Mentorem obou projektů je prof. Zdeněk Sofer na Ústavu anorganické chemie.
Pozitivně hodnocené návrhy, které se neumístily dostatečně vysoko pro získání grantu přímo z Horizon Europe (MSCA PF nebo ERA PF), mohou získat podporu z OP JAK (dříve OP VVV). V rámci projektů nazvaných Chemfells je tak realizováno v současnosti 18 návrhů MSCA PF (Chemfells IV a V) a v návaznosti na aktuální výsledky výzvy 2022 se počítá s přípravou dalších 10 příjezdových mobilit (Chemfells VI).
Mezinárodní den žen a dívek ve věděValné shromáždění Organizace spojených národů jej vyhlásilo v prosinci 2015. Svátek má připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti.
- Text Ing. Bc. Pavly Hubálkové, Ph.D., absolventky VŠCHT Praha - "Experiment s vědkyněmi: jsou nejen krásné a milé"
Fotosoutěž Svět (je) chemie vyhlásila vítěze 13. ročníkuKrátery na Marsu nebo Membránový mikrosvět jsou názvy vítězných fotografií.
VŠCHT Praha se podílela na vývoji čističky vzduchuVŠCHT Praha se podílela ve spolupráci se společností LANIK s.r.o na vývoji interiérové čističky vzduchu. V rámci projektu OP PIK Aplikace, který byl řešen na pracovišti v Technoparku Kralupy v laboratoři prof. Krýsy, bylo využito inovativního postupu. Pěnová keramika, která nachází uplatnění především ve slévárenství, byla využita jako nosič pro fotokatalytický oxid titaničitý. Na fotoaktivní vrstvě po nasvícení UV zářením dochází k fotogeneraci reaktivních radikálů schopných oxidativně odbourávat organické látky (např. acetaldehyd, či formaldehyd), které se mohou ve stopových množstvích vyskytovat v interiéru a negativně působit na lidské zdraví. Tímto došlo ke zcela novému uplatnění pěnové keramiky jako vysoce aktivního prvku pro čištění vzduchu.
„Jedním z výsledku společně řešeného projektu byl prototyp- čističky vzduchu Aceair, která byla testována v Technoparku Kralupy dle normy EN 16846-1, kdy byla prověřena schopnost odbourávat směs organických látek a to acetaldehyd, aceton, toluen a heptan v testovací komoře o objemu 1m3 při současném monitorování koncentrace vznikajícího CO2,“ popisuje prof. Josef Krýsa z VŠCHT Praha. Na základě laboratorních testů byl následně vystaven certifikát České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu prokazující funkci čističky.
„Tato interiérová čistička představuje nejen vysoce funkční ale i designový prvek, který patři mezi jednu z aplikací v novém segmentu využití porézní keramiky pod produktovým názvem CERASTRUCT®. Jedná se o unikátní stolní lampu, jejíž stěny tvoří pěnokeramické panely opatřené funkčním povlakem TiO2. Porézní struktura keramického substrátu umožňuje efektivní ukotvení TiO2 povlaku a umožňuje tak účinný fotokatalytický rozklad polutantů. Pro aktivaci fotokatalytických procesů je nezbytná přítomnost UV-A záření. To je v případě tohoto specifického produktu generováno řadou LED diod s emisním maximem 365 nm. Druhá řada osvětlení je tvořena LED diodami vyzařující viditelné světlo, které slouží pro vytvoření příjemného ambientního osvětlení,“ dodává zástupce firmy Lanik s.r.o.
Spolupráce mezi VŠCHT Praha a firmou Lanik s.r.o. pokračuje i v současnosti v rámci dalšího OP PIK projektu zaměřeného na konstrukci a testování podhledových modulů pro čištění vzduchu s fotokatalytickou a antimikrobiální funkcí. Tyto moduly jsou testovány jako součást vzduchotechnického zařízení, které je možno umístit do standardních kazetových stropů, a docílit tak čištění vzduchu např. v kancelářích, nemocnicích a podobně. „Spojením akademického a průmyslového sektoru došlo k vytvoření produktu, který reaguje na aktuální požadavky trhu zaměřeného na moderní trendy zvyšování kvality ovzduší v interiérech“, uvedl prof. Krýsa“
Česká skleněná mozaika. Historie, technologie, katalog exteriérových dělVe vydavatelství VŠCHT Praha na konci roku vyšla kniha Česká skleněná mozaika. Historie, technologie, katalog exteriérových děl, která je dílem autorského kolektivu vedeného Zuzanou Křenkovou, Irenou Kučerovou a Vladislavou Říhovou.
Odborná monografie vznikla jako výsledek interdisciplinárního výzkumu realizovaného od roku 2012 odborníky VŠCHT Praha a později také ve spolupráci s kolegy z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Jedná se o odbornou publikaci, která je zaměřená na téma mozaikových děl – téma, které je aktuální především proto, že mozaiky ve veřejném prostoru v posledním desetiletí zanikají. První polovina publikace sleduje vůbec poprvé v kapitole Historie skleněné mozaiky systematicky dějiny mozaiky na českém území. Prostřednictvím jednotlivých dílen, tvůrců a jejich děl představuje muzivní tvorbu na našem území v širším evropském kontextu a přináší dosud neznámý celistvý pohled na specifickou výtvarnou techniku. Další kapitoly Technologie mozaikového skla, Malty pro osazování a restaurování mozaik a Typologie skleněného materiálu používaného pro mozaikovou tvorbu na území České republiky propojují historické informace s materiálovými průzkumy. Posledně jmenovaná kapitola je unikátní rozsahem výzkumu – propojují se v ní informace z výpovědí pamětníků (např. sklářských technologů, mozaikářů) s historickými prameny a výzkumy skleněných mozaikových kostek přímo in situ na dílech z terénu či nalezených ve sbírkách.
Česko by mělo akceptovat Nařízení EU o opětovném využívání vodyzaznělo na odborném semináři organizovaném na VŠCHT Praha
VŠCHT Praha se bude podílet na 7 Národních centrech kompetenceCílem je podpora aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
VŠCHT výrazně zabodovala ve výzvě Technologické agentury ČR na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence.
Smyslem programu Centra kompetence je vytvoření dlouhodobě fungujícího a udržitelného systému, v němž budou konsorcia podniků a výzkumných organizací dlouhodobě spolupracovat na naplnění cílů své strategické výzkumné agendy. Centra mají nejen kompetenci k řešení stanovených cílů, ale budou dále generovat další výzkumné otázky a problémy v sektorech důležitých pro konkurenceschopnost ČR a budou tyto problémy také schopna kompetentně řešit.
Podpořená projekty s účastí VŠCHT Praha
- NCK Mechatroniky a chytrých technologií pro strojírenství 2 - Vojtěch Dalibor, prof. Dr. Ing.
- Národní centrum kompetence pro průmyslový 3D tisk - Čadek Drahomír, Ing. PhD.
- Národní centrum pro energetiku II - Pohořelý M. doc. Ing. Ph.D.,
- Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost - Melzoch Karej, prof. Ing. Ph.D.
- Personalizovaná medicína: Translačním výzkumem k biomedicínským aplikacím - Ruml Tomáš, prof. Ing. CSc.
- REkombinantní TEchnologie pro MEDicínu - Effenberg Roman, Ing., Ph.D.
- Národní centrum kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století - Kosek Juraj, prof. Dr. , Ing. Kočí Vl.
Známe vítěze Národního kola Chemické olympiády59. ročník organizovala VŠCHT Praha ve spolupráci s ÚOCHB AV ČR.
Národní kolo Chemické olympiády začíná59. ročník se koná v Praze a je organizován VŠCHT Praha ve spolupráci s ÚOCHB AV ČR.
Molekulární krystaly – od farmacie k organickým polovodičůmRozhovor s Ctiradem Červinkou.
Za hranici grafenu: výzkum v oblasti 2D materiálů pokračujeRozhovor s Martinem Veselým, který získal pětiletý grant v soutěži GAČR JUNIOR STAR.
Dny otevřených dveříV pátek 27. a sobotu 28. 1. se otvírají budovy školy a představí se všechny naše studijní programy přímo v dejvickém kampusu.
Potkejte VŠCHT na veletrhu vzdělávání v PrazeVŠCHT Praha se 24. až 26. 1. prezentuje na pražském veletrhu Gaudeamus.
Seznamte se: Byznys na VŠCHT PrahaV pátek 20. ledna proběhne den otevřených dveří v holešovickém kampusu.
Vyvíjíme látky, které mají bránit šíření nádorůDr. Pavla Perlíková získala pětiletý grant v soutěži GAČR JUNIOR STAR.
Na VŠCHT poběží forenzně-toxikologický výzkum za 40 milionůV Laboratoři forenzní analýzy biologicky aktivních látek (BAFA) na VŠCHT dlouhodobě řeší úkoly spojené s forenzní identifikací psychoaktivních látek. Od roku 2023 k nim přibude nový čtyřletý projekt bezpečnostního výzkumu s názvem Nové psychoaktivní substance: forenzně-toxikologické výzkumné centrum. Projekt vedený docentem Martinem Kuchařem byl podpořen více než 40 miliony korun a spojuje týmy z VŠCHT Praha (ústavy BAFA, chemie přírodních látek, biochemie a mikrobiologie a analytické chemie) a Národního ústavu duševního zdraví. V grantové soutěži bezpečnostního výzkumu MVČR (1.VS OPSEC) získal nejvyšší bodové hodnocení ze všech projektů.
Nové psychoaktivní látky (NPS) jsou farmakologicky téměř neprozkoumaná xenobiotika, jejichž užívání v rámci populace neustále narůstá. „Uživatelé se tak stávají doslova pokusnými králíky se všemi důsledky na jejich zdraví, včetně fatálních předávkování,“ vysvětluje docent Kuchař s tím, že toxikologické vyšetření intoxikovaných pacientů často nemusí vést k jednoznačné identifikaci NPS. „Chybí informace o jejich metabolismu a následná účinná terapie je závislá na předchozích farmakologických znalostech těchto látek,“ doplňuje docent Kuchař.
Zároveň je zapotřebí doplnit mezery v dosavadní legislativě tak, aby byl zamezen jejich internetový prodej a preventivně tak působit ke snížení prevalence jejich užívání. Aby bylo možné přijmout vhodná opatření k minimalizaci těchto škod, potřebují zúčastněné strany (politici, lékaři, forenzní toxikologové atd.) přístup k aktuálním informacím o výskytu NPS a hlubšího pochopení jejich farmakologických účinků.
„Během řešení projektu budeme identifikovat NPS pomocí široké množiny analytických přístrojů a zjišťovat, jaké látky jsou na internetu i darknetu prodávány. Vybrané NPS prostudujeme z pohledu farmakokinetiky, metabolické biotransformace, určíme toxicitu a také zjistíme jejich účinky na chování zvířat v animálních modelech. Pro tyto účely synteticky připravíme rozsáhlou knihovnu analytických standardů NPS a jejich metabolitů, včetně vybraných deuteriem značených látek,“ popisuje docent Kuchař. Získaná data poslouží nejen ke včasné identifikaci látek u intoxikovaných pacientů, ale budou využita i během hodnocení jejich rizik v legislativním procesu nejen v rámci České republiky.
Mimoto mohou tyto „nově objevené“ látky skrývat potenciál pro léčbu duševních chorob, v průběhu řešení tak výzkumné týmy vytipují nadějné kandidáty pro budoucí medicinální využití.
Jedenadvacáté století bude stoletím obnovitelné energieRozhovor s Ing. Martinem Růžičkou ze společnosti ORLEN Unipetrol.
Materiálový výzkum mě vždycky fascinovalRozhovor s doc. Jankovským, příjemcem prestižního grantu GAČR JUNIOR STAR.
VŠCHT Praha získala HR AwardVysoká škola chemicko-technologická v Praze po několikaletých přípravách získala ke dni 4. 1. 2023 ocenění HR Award. Jde o ocenění udělované Evropskou komisí vědecko-výzkumným organizacím za excelenci v péči o své zaměstnance a pro nositelskou instituci je zároveň závazkem ke kvalitě personální činnosti.
Získáním certifikátu HR Award bude přínosem pro školu jako výzkumnou organizaci, stejně tak jako pro výzkumné pracovníky.
Během následujících 4 let, kdy bude probíhat tzv. fáze implementace, bude potřeba splnit závazky z Akčního plánu. Budou probíhat vyjednávání napříč školou se zapojením rektorátních pracovišť, fakult, celoškolských pracovišť i kanceláře rektora s cílem společnými silami vhodně nastavit procesy personální politiky a všech aktivit spojených s HR Award. Přínosem HR Award je otevření témat, která byla doposud z různých důvodů opomíjená, a také diskuse, do kterých se, doufejme, zapojí zaměstnanci ze všech kariérních stupňů, vědečtí a akademičtí pracovníci i pracovníci administrativy.
Díky kvalitnímu nastavení procesů souvisejících s personální politikou se VŠCHT Praha může stát přitažlivým zaměstnavatelem i v mezinárodním měřítku, jako místo vhodné k řešení inovativních mezinárodních grantů a projektů.
- Článek o HR Award vyšel v 16. čísle interního magazínu SPIN
Roman Kubec a Martin Kubal jmenováni profesoryJmenováni profesorem byli:
doc. Dr. Ing. Martin KUBAL, pro obor: Enviromentální chemie a inženýrství, na návrh Vědecké rady Univerzity Pardubice, z Ústavu chemie ochrany prostředí FTOP, VŠCHT Praha
doc. Ing. Roman KUBEC, Ph.D., pro obor: Chemie a analýza potravin, na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, absolvent FPBT nyní působící na JČU.
Všichni nově jmenovaní profesoři na webu MŠMT.
Sochy z hlíny: Terakoty italských mistrů 15.–19. stoletíNárodní galerie Praha ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky, za podpory Ministerstva kultury České republiky uvádí od 8. listopadu výstavu Sochy z hlíny: Terakoty italských mistrů 15.–19. století ze sbírek Národní galerie Praha.
Výstavu je možné navštívit ve Šternberském paláci v Praze do 26. března 2023. Více informací naleznete na stránkách Národní galerie Praha.
Výstava je výstupem projektu NAKI II, DG18P02OVV028 řešeného na Ústavu skla a keramiky v rámci programu Národní kulturní identity.
Foto: Andrea della Robbia – dílna, Archanděl Michael, Národní galerie Praha
Adam Baláž zvítězil v Ceně Crytur 2022Turnov, 14. 12. 2022 – Vítězem 9. ročníku Ceny Crytur se stal Adam Baláž z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Odnáší si 40 000 Kč, finanční ocenění získala i jeho školitelka Denisa Lizoňová. Soutěž, ve které pravidelně soupeří vysokoškolští studenti se svými diplomovými pracemi na téma materiálové vědy, má za cíl podpořit talentované výzkumníky v technicky zaměřených oborech v jejich dalším rozvoji. Ocenění předali zástupci turnovské společnosti Crytur v sídle firmy.
Soutěž existuje od roku 2014 a je určena studentkám a studentům českých a slovenských vysokých škol. Letošní finanční odměny byly oproti předcházejícím ročníkům navýšeny – vítězové získávají 40 000 Kč, resp. 30 000 Kč a 20 000 Kč. Při hodnocení se posuzují nejen autoři, ale i školitelé. Oceňuje se tak i způsob vedení práce, který se odráží ve stylu a kvalitě zpracování. Odborná komise, v níž zasedají také hodnotitelé z vědecko-výzkumného týmu společnosti Crytur, věnuje pozornost zejména úrovni práce, inovativnosti a aplikovatelnosti výsledků v praxi.
Do soutěže bylo letos přihlášeno 56 diplomových prací. Autorky a autoři pochází z 10 vysokých škol, z toho ze dvou ze Slovenska. Nejvíce prací přišlo z Prahy: VŠCHT, Univerzity Karlovy a ČVUT.
Vítězem letošního ročníku se stal Adam Baláž z pražské Vysoké školy chemicko-technologické s prací „Study of drug delivery to tumors using advanced liposomal formulations“. Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi.
„Práce se věnuje aktuálnímu tématu dopravy léčivých látek specificky do nádorových buněk.
Velmi dobře shrnuje dosavadní problematiku, možnosti a úskalí cílené dopravy látek do rakovinových buněk, což je dnes velmi sledovaná oblast. Experimentální část přehledně demonstruje aplikace bioaktivních komponent do lipozomálních struktur, jejich procesy a unikátní vlastnosti. Celkově je práce psaná poutavě a odborně na velmi dobré úrovni,“ shrnuje ve svém hodnocení vítězné práce Ing. Antonín Fajstavr, R&D projekt inženýr v Crytur, spol. s r.o.
Druhé místo těsně obsadil Antonín Baďura z Univerzity Karlovy s prací „Magnetooptical and magnetotransport effects in non-collinear antiferromagnets.“ Třetí se umístil Jan Král s prací „Příprava a charakterizace scintilačních nanokompozitů na bázi nanokrystalů CsPbBr3,“ z ČVUT v Praze.
Porota udělila také dvě Čestná uznání.
Jedno z nich získala Ing. Alžběta Zemánková s prací Investigation of phase behavior and physical stability of co-amorphous systems for drug delivery systems z Fakulty chemicko-inženýrské, VŠCHT Praha. Školitelkou práve byla doc. Mgr. Fatima Hassouna, Ph.D.
Diplomová práce významně přispívá ke studiu biodostupnosti léčivé látky u nově vyvíjených léčiv. Tato léčiva mají velmi často nízkou rozpustnost ve vodě, a proto se i hůře vstřebávají v organismu. Ke zvýšení účinnosti se uvažuje o využití amorfní formy léčiva, která však potřebuje pro transport vhodnou pomocnou látku, která pomáhá nestabilní amorfní formy léčiv stabilizovat a podpořit jejich účinnost. Autorka se věnovala studiu vlastností tzv. ko-amorfních systémů, jejich stabilizace a predikce jejich fyzikální stability v organismu tak, aby se léčivá látka dostala ke svému cíli.
Zdroj: TZ Crytur
Na VŠCHT míří 25 projektů GAČR13 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 12 projektech VŠCHT spolupracuje.
Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:
- doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D. – Slinuté silicidy jako budoucí nástrojové materiály
- prof. Dr. Ing. Josef Krýsa – Studie klíčových faktorů ovlivňujících účinnost fotoelektrochemických cel využívající sluneční světlo pro syntézní reakce a čištění vod
- Ing. Michal Kohout, Ph.D. – Modulární přístup k chirálním membránám pro rozšiřitelnou enantioseparaci racemických léčiv
- Ing. Tomáš Prošek, Ph.D. – Vliv precipitátů na transport vodíku a vodíkem vyvolané zkřehnutí hliníkových slitin
- Ing. Richard Pokorný, Ph.D. – Charakterizace vývoje plynů a vzniku sklo-tvorné taveniny za účelem pochopení a minimalizace primárního pěnění při tavení skla
- Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D. – Vývoj inhalovatelných nosičů pro in-situ tvorbu přírodních antibiotik
- Mgr. Elena Miliutina, Ph.D. – Příprava, charakterizace a využití hybridních MOF-Me nanostrukturních materiálů
- Ing. Ctirad Červinka, Ph. D. – Výpočetní návrh metal-organických porézních kapalin pro adsorpci plynů a katalýzu
- RNDr. Michal Kolář, Ph.D. – Vstříc atomárnímu pochopení prvních okamžiků života proteinu
- prof. Ing. Radek Cibulka, Ph.D. – Spojení fotochemie a elektrochemie v redoxní katalýze na bázi flavinů
- prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. – Časově závislé simulace pro časově rozlišené elektronové spektroskopie
- prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – Chalkogenové analogy calix[n]arenů coby nové makrocykly pro supramolekulární chemii
- Ing. Barbora Branská, Ph.D. – Inhibitory ze zpracování bioodpadu: výzva nebo příležitost pro biotechnologickou produkci chemikálií klostridiemi?
Mezi projekty typu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2022 byli úspěšní dva žadatelé z VŠCHT Praha:
- Martin Pižl – Redoxní a fotochemické vlastnosti polypyridylových biosenzorů
- Marie Švecová – Zesilující substráty na bázi mědi pro pokročilé techniky vibrační spektroskopie
Spoluřešiteli standardních projektů jsou:
- Sedmidubský David prof. Dr. Ing. – Výzkum imobilizace těžkých kovů v alternativních nízkouhlíkových kompozitech
- Stoulil Jan doc. Ing., Ph.D. – Predikce mechanického chování struktur tvořených 3D tiskem slitiny titanu s betastrukturou
- Fojt Jaroslav doc. Ing., Ph.D. – Vliv povrchových modifikací na funkční vlastnosti biodegradabilních materiálů na bázi zinku pro aplikace v oblasti kostních rekonstrukcí
- Nekvindová Pavla doc. Ing., Ph.D. – Pokročilé anorganické nanokompozity pro distribuované senzory škodlivého záření
- Sofer Zdeněk prof. Ing., Ph.D. – Chytré bydlení - systémy akumulace energie ukryté v budovách jako součást základních stavebních prvků
- Eigner Václav Ing., Ph.D. – Posouvání hranic složitosti při řešení krystalových struktur pomocí kombinace XRPD a ssNMR
- Demnerová Kateřina prof. Ing., CSc. – Interakce prokaryotických a eukaryotických buněk s nanovlákny s různou morfologií a strukturou
- Parkan Kamil doc. Ing., Ph.D. – Ligandy pro mannosa-6-fosfát/insulin podobný růstový faktor 2 receptor a jejich in vitro efektů v patologických a nervových proceses
- Uhlík Ondřej prof. Ing. Bc., Ph.D. – Dynamika a údržba genomů v jednoduchých a homogenních přirozených komunitách prokaryot
- Vrňata Martin prof. Dr. Ing. – Černé kovy povrchově dekorované MXeny jako citlivé vrstvy chemirezistorů
- Kolář Michal RNDr., Ph.D. – Organelární translace jako evoluční hřiště
- Hassouna Fatima doc. Mgr., Ph.D. – Intermitence ve fotoluminiscenci nanokrystalů: objasnění dynamiky nosičů na dlouhé časové škále pomocí ultrarychlých procesů
Ceny J. Hamáčkové znají své vítězeVe jednotlivých kategoriích zvítězili Petra Ménová, Hana Štěpánková, Martina Nová a Martin Převrátil
Milan Petrák osobností projektu VizionářiSdružení CzechInno vyhlásilo v úterý 6. prosince vítěze dvanáctého ročníku projektu Vizionáři. Slavnostním večerem se prolínaly inovace z oblasti úspor přírodních zdrojů, energií i environmentální aspekty, bodovaly i projekty z oblasti inovativního odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky.
Titul Vizionář 2022 získalo šest subjektů a čestná uznání udělila odborná porota jedenácti inovativním počinům. Osobnostmi projektu Vizionáři 2022 byli vyhlášeni:
Ing. Milan Petrák, ředitel Technoparku Kralupy, VŠCHT Praha, a to za celoživotní přínos v oblasti implementace výsledků chemického výzkumu do průmyslové praxe.
Prof. Martin Fusek, ředitel společnosti IOCB TECH, s.r.o. za celoživotní přínos v oblasti podpory transferu technologií. Profesor Fusek pravidelně přednáší doktorandům VŠCHT Praha problematiku transferu technologií.
Slavnostní předání ocenění proběhlo na Žižkovské věži v konferenčním centru Tower Park Praha.
Cílem projektu Vizionáři, který letos probíhá již dvanáctým rokem, je oceňovat české firmy, podnikatele a výzkumné organizace – konkrétní autory inovativních produktů, výrobků, postupů či služeb. Účelem projektu Vizionáři je mobilizovat inovační potenciál českých podniků a organizací a napomoci úspěšné komercializaci inovativních nápadů, s kterými přišly v uplynulém období. Sdružení CzechInno v tomto ohledu vnímá za důležité zejména to, aby se o novinkách na poli inovací dozvídala široká veřejnost a aby co nejvíce pronikaly do praxe.
Další ocenění a více informací najdete na webu organizátora projektu CzechInno.
Spolupráce s Univerzitou v MykolajivuV pátek 25. listopadu 2022 podepsal rektor VŠCHT Praha prof. Pavel Matějka memorandum o spolupráci s prof. Eugenyem Trushliakovem, rektorem Admiral Makarov National University of Shipbuilding v Mykolajivu na Ukrajině.
První kontakt univerzit proběhl v dubnu letošního roku, kdy jsme spolu s ČVUT zaslali humanitární pomoc do obklíčeného Mykolajivu. Na začátku příštího roku se studenti i akademici mohou setkat při prvních aktivitách, kterými budou on-line přednášky odborníků z obou univerzit z oblasti životního prostředí, kvality vody či koroze.
Česká hlava 2022Letošní nejvyšší ocenění Česká hlava pro vědce za jejich patenty a objevy byly uděleny v Praze. Laureáty vybrala z desítek nominací odborná porota složená z předních českých vědců jako je emeritní rektor VŠE Richard Hindls, psychiatr Cyril Höschl, neurochirurg Vladimír Beneš a další.
Cenu Doctorandus za přírodní vědy společnosti Veolia získala Ing. Alžběta Dostálková, Ph.D. za studium interakcí vedoucích ke skládání retrovirových částic.
Alžběta Dostálková se soustředila především na retroviry, jejichž nejznámějším zástupcem je virus HIV-1, způsobující onemocnění AIDS. V současné době je na světě přibližně 40 milionů lidí infikovaných virem HIV-1. Retroviry mají schopnost setrvávat v lidském genomu a ve vhodné chvíli se aktivovat, což značně komplikuje jejich nalezení, protože HIV je zjistitelný tehdy, pokud se aktivně kopíruje nebo-li množí. Přesto, že lék schopný eliminovat virus z infikovaného jedince zatím neexistuje, mimo jiné také kvůli ohromné mutační rychlosti viru, je k dispozici vysoce účinná antiretrovirová terapie. Tato terapie cílí na různé kroky životního cyklu retroviru a díky tomu umí zastavit množení viru. Pokud tedy dojde k mutacím vedoucím k rezistenci vůči jednomu typu léku, další typ množení stále blokuje. I přesto, že v případě HIV-1 je schválena celá řada antivirotik, je s ohledem na vznik rezistencí neustálá snaha hledat nové cíle pro antiretrovirovou terapii. Jedním z těchto cílů je právě skládání retrovirových částic a stabilita vnitřní proteinové schránky chránící genetickou informaci.
Laureáti ce Česká Hlava
Hlavní, Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, získal prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. Který se věnuje invazivním rostlinám a živočichům a je jedním ze zakladatelů moderní invazní ekologie.
Cenu Invence společnosti ABB, která se uděluje za významný objev, patent nebo vynález získala Martina Benešová - Schäfer, Dr. rer. Nat. za výzkum a vývoj radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty.
Cenu Doctorandus za technické vědy společnosti ČEZ, která se uděluje mladým vědcům získal Petr Sezemský.
Cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která se uděluje za nejlepší výzkum v oblasti zdravotnictví získala prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D. za způsob predikce vzniku komplikací při těhotenství způsobených vysokým krevním tlakem.
Cenu Industrie společnosti IDEA StatiCa, která se uděluje za nejlepší podnikovou inovaci získala firma CESNET.
- Více informací na webu cen Česká hlava
FOTO: Zleva laureáti Petr Pyšek, Martina Benešová-Schäfer, Alžběta Dostálková, Ilona Hromadníková, Petr Sezemský a zástupce Cesnetu Sven Ubik (zdroj - profimédia)
Ceny rektora 2022Oceněni byli K. Rubešová, J. Bartáček, S. Hříbalová, P. Kinzlová, P. Šichtanc, I. Lorencová, V. Dvořáčková a D. Husníková.
Mezinárodní setkání alumni centerVe čtvrtek 1. a pátek 2. prosince se na VŠCHT Praha uskuteční tematická konference.
Úspěch absolventek VŠCHT Praha v SHE STEM AwardAnastasia Polách, absolventka Fakulty potravinářské a biochemické technologie, zvítězila v české části soutěže se svoji bakalářskou prací Characterization and classification of a novel bacterial isolate of the family Cellulomonadaceae using a polyphasic approach a zúčastní se mezinárodní WE Local konference v Barceloně.
Na třetím místě se pak mezi 23 účastnicemi umístila Markéta Hudcová z Fakulty chemické technologie s bakalářskou prací Imidazolinium-based catalysts for styrene carbonate preparation.
SHE STEM Award je ocenění udělované brněnskou affiliate mezinárodní neziskové organizace Society of Women Engineers ve spolupráci se společností Honeywell spol. s r.o. Cena je udělena autorkám nejlepších bakalářských prací vypracovaných na technických vysokých školách v Česku.
Soutěž je organizována za účelem podpory výjimečných výkonů dívek a žen v technických oborech. Je součástí poslání Society of Women Engineers, která každoročně oceňuje úspěchy žen a dívek na všech úrovních jejich kariéry v oblasti technologií.
Catch the WaveVŠCHT Praha uspořádala vědeckou konferenci o nových vědeckých směrech u příležitosti oslav 70 let VŠCHT Praha.
Zástupci VŠCHT Praha si připomněli 17. listopad 39&89Studenti VŠCHT Praha, zástupci akademického senátu i rektor se zúčastnili tradičních akcí při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní dne studentstva.
17. listopad připomíná tragické události z roku 1939 spojené s uzavřením vysokých škol nacisty, smrtí studentských vůdců a deportací dalších studentů do koncentračních táborů.
17. listopad zároveň připomíná nadějné události roku 1989, které přinesly české společnosti svobodu po 40 letech vlády komunistocké strany v Československu.
Akce s účastí zástupců VŠCHT Praha
Hlávkova kolej - Vzpomínková slavnost k Mezinárodnímu dni studentstva a státnímu svátku 17. listopadu
Žitná ulice -
Albertov - Akce Svobodný listopad
Národní třída - Díky že můžem & Korzo národní
Profesor Hanika oceněn medailí Josefa HlávkyOcenění uděluje Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových každoročně v předvečer 17. listopadu.
Profesor Hanika je absolventem VŠCHT Praha, kde také na Katedře, dnes Ústavu, organické technologie Fakulty chemické technologie v roce 1972 úspěšně dokončil svou kandidátskou disertační práci. Na Ústavu organické technologie také dlouhá léta působil, po habilitaci v roce 1990 pak jako docent a po jmenování v roce 1996 jako profesor pro obor organická technologie. Titul doktora věd (DrSc.) mu byl udělen již v roce 1987. Profesor Hanika zastával na Fakultě chemické technologie i významné funkce proděkana (1985–1990) a v letech 1990–1991 jako děkan fakultu vedl.
Do programu výuky na mateřském Ústavu organické technologie naší vysoké školy se profesor Hanika významně zapsal zavedením předmětů Speciální separační procesy, Vícefázové reaktory a Farmaceutické inženýrství, které zde přednášel. Za svého působení na VŠCHT Praha vychoval několik desítek bakalářů, diplomantů a doktorandů. Aktivně pedagogicky působil i na Univerzitě Pardubice, kde přednášel Katalýzu průmyslových organických syntéz.
V pedagogickém zaměření prof. Haniky se odrážejí jeho vědecké zájmy, kterými jsou především vícefázové reaktory, heterogenní katalýza, aplikovaná chemická kinetika, organická technologie a petrochemie a matematické modelování. Jeho jméno se objevovalo a stále objevuje v předních světových časopisech oboru.
V roce 2004 byl profesor Hanika zvolen ředitelem Ústavu chemických procesů, AV ČR, v.v.i., a v této funkci setrval až do roku 2012. Profesor Hanika jako odborník na průmyslovou chemii či heterogenní katalytické procesy na ÚCHP přinesl i nové vědní podněty a aplikační zkušenosti, které velmi pozitivně ovlivnily další směrování ústavu, zejména orientaci na nastupující celosvětový trend chemického inženýrství, vycházející z odezvy na děje na molekulární úrovni ve vícefázových soustavách, i orientaci směrem k bioinženýrství a environmentálnímu inženýrství. Bez nadsázky lze říci, že pod jeho vedením ústav získal vysoké mezinárodní renomé. Je třeba zdůraznit, že působení ve funkci ředitele ústavu akademie věd činnost prof. Haniky na Vysoké škole chemicko-technologické neukončila, pedagogicky i jako vědecký spolupracovník a člen vědeckých rad a nejrůznějších komisí působí na VŠCHT dodnes.
Prof. Hanika je laureátem řady ocenění. Česká společnost chemická udělila v roce 2015 prof. Jiřímu Hanikovi, za výsledky studií ve výzkumu a vývoji chemických reaktorů Hanušovu medaili. Za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti chemické technologie a reaktorového inženýrství mu byl v roce 2016 udělen titul „doctor honoris causa“ Univerzity Pardubice. V roce 2021 mu byla rektorem VŠCHT Praha udělena Medaile Emila Votočka.
Profesor Hanika působil ve vědeckých a oborových radách a vrcholových orgánech různých institucí. Z dlouhého výčtu lze uvést vědecké rady všech čtyř fakult Praha i celé VŠCHT Praha, na Univerzitě Pardubice pak VR univerzity i její FCHT, dále vědeckou radu ÚCHP AV ČR; Českou komisi pro udělování titulu DrSc., stálou pracovní skupinu pro chemii Atestační komise MŠMT a hodnotitelskou komisi AVČR. V aplikační sféře pak Výboru pro výzkum skupiny Unipetrol, Výboru Svazu chemického průmyslu ČR pro výzkum a vývoj, Výboru České společnosti chemické, pracovní skupiny Chemické reaktorové inženýrství Evropské federace chemického inženýrství.
K osobním zálibám profesora Haniky patří klasická hudba, sport (turistika, lyžování), cestování a astronomie.
ATHENS 2022V pondělí 14. listopadu naše škola přivítala studenty týdenního intenzivního kurzu moderních technologií mezinárodního studijního programu ATHENS.
Na Fakultě technologie ochrany prostředí a Fakultě chemicko-inženýrské se mohou věnovat tématu Environmental Technology (FTOP) či Digital Signal and Image Processing with Applications (FCHI).
Tento program nabízí studium na čtrnácti významných technických evropských univerzitách též našim studentům.
Radek Cibulka získal Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2022Cenu uděluje Česká společnost chemická ve spolupráci s Nadací Experientia.
Profesor Rychtera vyhlášen Osobností české chemie 2022Svaz chemického průmyslu ČR ocenil na Večeru s českou chemií 10. listopadu 2022 prof. Ing. Mojmíra Rychteru, CSc. z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.
Profesor Rychtera je dlouholetým pedagogem a vědeckým pracovníkem na Ústavu biotechnologie, dříve Ústav kvasné chemie a bioinženýrství, kde působí od roku 1960. Byl vůdčí osobností při zavádění oboru „Bioinženýrství“ na VŠCHT Praha a až do současnosti jsou jeho znalosti v tomto oboru významným přínosem pro studenty i kolegy. Tato jeho aktivita vycházela z poznatků získaných v roce 1972 v rámci jeho ročního pobytu na University of Birmingham a dalších britských špičkových pracovišť (Porton Down ad.) stejně jako aktivního členství v Evropských biotechnologických společnostech.
Za dobu svého působení na VŠCHT Praha byl vedle vědecké práce vedoucím desátek kvalifikačních prací v každém ze tří stupňů vysokoškolského studia. Připravil a osobně přednášel několik předmětů všech stupňů vysokoškolského studia zaměřených na problematiku bioinženýrství a průmyslových biotechnologií, a to jak v češtině, tak angličtině. V roce 1993 se vrátil na Birmingham University na několik měsíců jako hostující profesor. V letech 1992 až 1998 působil ve funkci proděkana pro zahraniční záležitosti a pro styk s průmyslem Fakulty potravinářské a biochemické technologie.
Jeho vědecká kariéra byla zaměřena zejména na vývoj a řízení biotechnologických procesů jak přímo pro domácí a zahraniční průmyslové partnery, tak v těsné spolupráci se zahraničními partnery uskutečňovaných formou mezinárodních projektů. Je autorem cca 200 vědeckých publikací a 8 kapitol v monografiích a několika překladů odborné literatury. Osobně přednesl kolem 80 přednášek na vědeckých symposiích.
Od roku 2017 je držitelem medaile Emily Votočka.
Na VŠCHT Praha se budou řešit 4 granty JUNIOR STARGranty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.
Z VŠCHT Praha uspěli se svými projekty:
Mgr. et Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D. – Vývoj inhibitorů polymerizace aktinu jako potenciálních migrastatik rozhovor
Ing. Ctirad Červinka, Ph. D. – Vývoj ab initio modelování pro neuspořádané molekulární polovodiče rozhovor
doc. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D. – Vysocepevné a voděodolné MOC kompozity se sekundárními plnivy: příspěvek 2D uhlíkových nanomateriálů a jejich kombinací rozhovor
Ing. Martin Veselý, Ph.D. – Na míru šité nízko-dimenzionální vrstevnaté materiály za hranicí grafenu a jejich využití v základním výzkumu heterogenních katalyzátorů rozhovor
Další podrobnosti na webu Grantové agentury ČR
18th International Conference on Polysaccharides – GlycoscienceVysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav sacharidů a cereálií, je hlavním organizátorem mezinárodní konference, kterou každoročně pořádá ve spolupráci s Českou společností chemickou.
18th ICPG se koná 9. – 11. listopadu, 2022 v Praze na Novotného lávce. Odborníci z celého světa zde představí poslední trendy ve výzkumu sacharidů a polysacharidů včetně jejich derivátů.
Vzhledem aktuálnímu výzkumu budou prezentována následující témata:
- Characterization and analyses of polysaccharides from natural sources
- Physiological effects of natural polysaccharides
- Production of polysaccharides and agricultural sources
- Biodegradable plastics and other materials based on polysaccharides
- Chemically modified polysaccharides
- Resistant and slowly digestible starch
- Polysaccharide nanoparticles and drug delivery systems
- Polysaccharides in foods and feeds
V rámci 18th ICPG jsou každoročně oceňováni mladí vědci za své prezentace a plakátová sdělení.
Více informací o 18th ICPG naleznete na webových stránkách polysaccharides.csch.cz
Studentské ceny Vitriol udělenyStudentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.
Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o druhý ročník. Ocenění za rok 2022 bylo předáno na plese VŠCHT Praha ve čtvrtek 4. listopadu 2022.
Výsledky
Laureáty druhého ročníku studentské ceny Vitriol za rok 2022 se v 6 kategoriích stali:
- Nejlepší pedagog za FCHT – Ing. Petra Ménová, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za FTOP – Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
- Nejlepší pedagog za FPBT – Doc. Ing. Jan Staněk, CSc.
- Nejlepší pedagog za FCHI – RNDr. Pavel Galář, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Ing. Roman Thomas Sedlar, MBA, Msc
- Nejlepší nepedagogický pracovník – Tomáš Filous
O ceně
Studenti VŠCHT Praha mohou celoročně nominovat kandidáty na cenu. Během září probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.
Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, čerstvá absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).
Mikrobiologická kontaminace fotografických a filmových materiálůFakulta chemické technologie (Ústav chemické technologie restaurování památek) a Fakulta potravinářské a biochemické technologie (Ústav biochemie a mikrobiologie) VŠCHT Praha Vás srdečně zvou na workshop pořádaný na závěr projektu NAKI II „Biodiverzita černobílých fotografických a kinematografických materiálů v archivních fondech a metody jejich dezinfekce“.
Workshop se uskuteční dne 15. 11. 2022 od 9:00 v prostorách Uhelny VŠCHT Praha, přízemí budovy A, Technická 5, Praha 6 (vchod do budovy VŠCHT je naproti Národní technické knihovně).
Program a další informace naleznete na webu Ústavu chemické technologie restaurování památek.
Počet účastníků je omezen, proto prosíme o potvrzení Vaší účasti na lenka.bartosova@vscht.cz do 10. 11. 2022.
MarbleMat: nový spin-off VŠCHT Praha Technologie enkapsulace tekutých olejových kuliček je využitelná ve farmaceutické a potravinářské produkci
VŠCHT na Gaudeamu v BrněPřijďte nás navštívit na XXVIII. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno. Ten probíhá od úterý 1. do pátku 4. listopadu 2022 na výstavišti v Brně od 8 do 16 hodin (v pátek jen do 14 hodin).
Na přednášku nejen o studiu na VŠCHT dorazte ve středu 2. 11. ve 12:35 – 12:55 do sál A - pavilon V.
Setkat se můžeme také na Gaudeamu v Nitře od 14. do 16. 11. 2022. V novém roce pak budeme představovat studium na VŠCHT pražském Gaudeamu v Letňanech od 24. 1. 2023.
Na základě doporučení Vědecké komise Fondu Dagmar Procházkové rozhodl rektor VŠCHT Praha o udělení startovacího grantu FDP Ing. Jiřímu Tůmovi, Ph.D., na řešení projektu „SALSA – Spiropyran Assisted Light-Stimulated Analysis of D-amino acids“. Řešiteli blahopřejeme a přejeme hodně úspěchů při řešení projektu.
Úspěch projektu H2OspodařProjekt H2Ospodař byl oceněn v polovině října 2022 v rámci udělování cen SDGs 2022 udělovaných Asociací Společenské Odpovědnosti (A-CSR) v kategorii Hello Země. Mezi projekty podporující udržitelnost se umístil na druhém místě a na svůj rozvoj získal 300 000 Kč.
H2Ospodař je aktivita týmu mladých lidí, z velké většiny absolventů VŠCHT Praha, které hluboce oslovuje problematika hospodaření s pitnou vodou. Rozhodli se proto fenomén „voda“ popularizovat a přiblížit toto téma široké veřejnosti a tím snad u nich i vybudovat úctu k tomuto vzácnému zdroji.
Spolek nabízí různé vzdělávací aktivity - školení, workshopy, přednášky či interaktivní výstavy - či možnost poradenství v oblasti hospodaření s pitnou vodou.
Clean Hydrogen Partnership AwardsVe středu 26. října 2022 v Bruselu obdržel projekt Newely ocenění Best Innovation Award v rámci Clean Hydrogen Partnership Awards 2022.
Na projektu H2020 Newely (Next Generation Water Electrolyser) se podílí Ústav anorganické technologie VŠCHT Praha společně se zahraničními partnery ze 6 zemí světa.
Tento projek cílí na vývoj a testování nových komponent pro vodní elektrolyzéry. Díky inovacím v oblasti membrán, elektrod a změnám v celkovém návrhu systému uspořádání vznikne vysoce efektivní a zároveň konkurenční prototyp do roku 2023. Projekt má potenciál vytvořit řešení pro skladování ekologické vodíkové energie v Evropě a světě, díky čemuž lze přejít v dnešní složité době k energeticky udržitelnějším systémům. I proto je projekt spolufinancován z grantů Evropské unie.
Pro další informace můžete navštívit stránky projektu newely.eu.
VŠCHT Praha se zapojila do projektu UNILEAD Projekt University leaders in SDGs posunuje univerzity k větší udržitelnosti.
Restaurování archeologických keramických nálezůÚstav skla a keramiky, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Archeologický ústav AV ČR Praha, v. v. i.
Národní galerie Praha
Vás zvou na workshop „Restaurování archeologických keramických nálezů“, který proběhne 9. 11. 2022 od 9:20 v prostorách Uhelny na VŠCHT Praha.
Workshop je určen především pro posluchače, studenty, doktorandy a odborníky z oblastí restaurování, materiálového průzkumu a péče o kulturní dědictví a rovněž o zájemce z archeologické komunity. Kapacita dle aktuální situace.
Workshop je pořádán v rámci projektu „Technologie ošetření a identifikace degradačních procesů keramických nálezů z hradčanských paláců - Metody restaurování a konzervování pórovité i slinuté keramiky a porcelánu“ DG18P02OVV028 z programu NAKI II Ministerstva kultury České republiky.
Nejnovější číslo Chemických listů se věnuje 70. výročí VŠCHT PrahaKompletní znění čísla je dostupné online.
Cena Neuron 2022Nadační fond Neuron na podporu vědy udělil Ceny Neuron nejlepším českým vědkyním a vědcům. Během slavnostního večera převzalo prestižní ocenění šest nadějných vědců, jeden projekt vědeckého transferu zabývající se ukládáním energie a dva vědci, kteří celoživotní prací obohatili světový výzkum.
Vědecká a správní rada NF Neuron ocenila nejlepší aplikaci základního výzkumu do praxe. Cena Neuron za propojení vědy a byznysu patří společnosti Pinflow energy storage, která se věnuje ukládání energie v redoxních průtočných bateriích.
Vědecké know-how pochází ze spolupráce mezi VŠCHT Praha a Západočeskou univerzitou v Plzni. Na VŠCHT Praha z oceněné čtveřice momentálně působí profesor Juraj Kosek a doktor Petr Mazúr, oba na Ústavu chemického inženýrství. Doktoři Jaromír Pocedič a Jiří Vrána jsou pak našimi úspěšnými absolventy.
Pinflow Energy Storage
prof. Dr. Ing. Juraj Kosek - Ing. Jaromír Pocedič, Ph.D. - Ing. Jiří Vrána, Ph.D. - Ing. Petr Mazúr, Ph.D.
Jak ukládat elektrickou energii pro nemobilní aplikace, aby cena za kWh na cyklus byla co nejnižší? Cestu hledají odborníci ze start-upu Pinflow energy storage: energii uchovávají v redoxních průtočných bateriích, které umožňují nezávisle škálovat kapacitu (kWh) a výkon (kW). Baterie má životnost až 30 let, výhodou je její řešení bez rizika hoření nebo výbuchu. Jejich práce je výbornou ukázkou propojení výzkumu, inženýrského principu a podnikatelství. Know-how pochází ze spolupráce mezi VŠCHT Praha a Západočeskou univerzitou, která vyústila v založení komerčního subjektu. Dnes umí Pinflow energy storage vyrobit nejen baterii a její komponenty, ale zvládne i celé energetické systémy pro velké instalace. Firma má vlastní výrobní halu, zákazníky v patnácti zemích a připravuje se na navýšení produkce, případně na vstup strategického investora.
Další laureáti
Cenu Neuron v oboru medicína získal prof. Jan Starý, který je průkopníkem inovativní léčby dětské leukémie a transplantace kostní dřeně. Cenu Neuron v oboru chemie převzal prof. Pavel Hobza, objevitel nového typu vodíkové vazby a jeden z nejvlivnějších světových vědců v oblasti výpočetní chemie.
„Slavnostním večerem Cen Neuron jsme oslavili vědu a ocenili excelentní jména, která pro českou společnost představují naději a světlo. Kromě ceny náleží laureátům také osobní finanční prémie v celkové výši šest milionů korun,“ říká předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková.
Šest nových laureátů má Cena Neuron pro nadějné vědce. Z rukou vědeckých garantů a mecenášů NF Neuron ji během slavnostního večera převzali
- Martina Živná (medicína) za nalezení příčiny dědičného onemocnění ledvin
- Gabriel Demo (biologie) za výzkum komunikace transkripce a translace
- Anežka Kuzmičová (společenské vědy) za výzkum gramotnosti
- Martin Setvín (fyzika) za výzkum nevodivých materiálů̊
- Mariya Shamzhy (chemie) za výzkum porézních materiálů̊
- Jan Kynčl (matematika) za průlomová́ zjištění v kombinatorice.
„Vítám všechny laureáty do komunity NF Neuron a děkujeme všem, kteří s námi strávili slavnostní večer. Věřím, že spojení výjimečných vědců, mecenášů a moderátora Karla Kováře, Kovyho, zaujalo nejen odborné publikum,“ dodává Monika Vondráková, „poděkování za úspěšný večer patří našim mecenášům a partnerům, kteří věří v sílu lidského poznání a bez jejichž pomoci by Ceny Neuron ani Nadační fond Neuron nemohly české vědě sloužit v takové síle.“
Udržitelnost a oběhové hospodářstvíZahájení výuky nově akreditovaného studijního programu na VŠCHT Praha
Nobelova cena za ekonomii v roce 2022Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, lidově Nobelovu cena za ekonomii, získali v roce 2022 tři ekonomové: Ben S. Bernanke, Douglas W. Diamond a Philip H. Dybvig.
Oficiální stanovisko Královské švédské akademie věd uvádí, že ocenění ekonomové významně přispěli k porozumění role bank ve fungování ekonomiky, zejména potom v období finančních krizí. Jejich výzkum z 80. let minulého století ukázal, proč je nutné zabránit krachu bank v období finanční krize a jak je možné snížit citlivost bank vůči externím šokům.
Širší ekonomické veřejnosti a studentům ekonomie je Ben S. Bernanke znám především formulací mechanismu, který se nazývá finanční akcelerátor. Tento mechanismus obecně zachycuje, jak se negativní změny v makroekonomickém prostředí odráží v nižší ochotě bank poskytovat půjčky, což následně dále zhoršuje makroekonomický vývoj a dále snižuje ochotu bank půjčovat zdroje domácnostem a firmám. Klíčovým prvkem mechanismu jsou asymetrické informace v tom smyslu, že banky mají pouze omezené a celkově nedokonalé informace o bonitě svých dlužníků. Tento mechanismus nebyl sám o sobě nový, ekonomická teorie pracovala s vazbami mezi finančním sektorem a reálnou ekonomikou mnohem dříve. Oceněný se v tomto ohledu podílel především na zapracování těchto mechanismů do nově vznikajícího makroekonomického modelového rámce, který se zakládá na tom, že makroekonomický model je důsledně odvozen z mikroekonomických vztahů, tedy z přesně popsaného rozhodování jednotlivých ekonomických subjektů. Tento modelový rámec s námi zůstává, v dobrém i špatném, do dnešních dnů.
Jména dalších dvou oceněných, D. W. Diamonda a P. H. Dybviga, jsou z pohledu širší ekonomické veřejnosti spjata s jejich modelem runu na banky. Banky jsou z jejich pohledu prostředníky mezi zájemci o finanční prostředky, kteří obvykle preferují dlouhodobé půjčky, a na druhé straně vkladateli, kteří obvykle preferují likviditu, tedy krátkodobé vklady. Autoři v modelu ukazují, jak v takovém prostředí a v situaci negativního makroekonomického šoku může relativně snadno dojít k tzv. sebenaplňující panice, která vyvolá run na banky a následně jejich krach.
doc. Ing. Vít Pošta, Ph.D.
Odsuzujeme násilí v ÍránuAkademický senát VŠCHT Praha přijal na svém zasedání v úterý 4. října 2022 následující usnesení:
Akademický senát VŠCHT Praha odsuzuje násilné zásahy bezpečnostních složek Íránské islámské republiky na půdě Sharif University of Technology (Technické Šarífovy univerzity) v Teheránu.
Akademický senát VŠCHT Praha vyjadřuje solidaritu s akademickou obcí SUT a vyzývá vedení VŠCHT Praha a jejích fakult k zamyšlení nad nabídkou konkrétní pomoci.
Dlouholetá spolupráce s ORLEN Unipetrol dospěla k úspěšné realizaci4. největší výrobní jednotky DCPD v Evropě
Nobelova cena za chemii 2022Letošní Nobelovu cenu za chemii obdrželi za rozvoj click-chemie a bioorthogonální chemie Carolyn R. Bertozzi, Morten Meldal a K. Barry Sharpless.
Komentář doc. Michala Kohouta z Ústavu organické chemie
Téměř všechny základní biopolymery, ať už se jedná o deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) nesoucí genetickou informaci, polypeptidy, které vykonávají funkce kódované v naší genetické informaci či polysacharidy, ze kterých je tvořena veškerá pozemská biomasa, se skládají ze základních stavebních kamenů. Jednotlivé stavební kameny nebo bloky jsou tvořeny většími či menšími organickými uhlíkatými sloučeninami. Příroda pak umí určité atomy uhlíku (C) v blocích propojit dohromady („scvaknout“, click) vazbami s využitím dalších atomů, např. kyslíku (O) nebo dusíku (N), za vzniku spojení C–O–C, C–N–C, apod. Letošní Nobelova cena za chemii je udělena za rozvoj a rozšíření tohoto přístupu k získávání jednodušších i velmi složitých molekul a biomolekul chemickými reakcemi, tzv. click-chemií.
Nepřekonatelnou výhodou click-chemie je fakt, že je k dispozici mnoho stavebních kamenů, které lze pro tyto účely využít. Nejen v organické a bioorganické chemii, v biochemii, ale prakticky v každé oblasti chemie, a to včetně průmyslových výrob, lze nalézt nějaký proces, který využívá výhod click-chemie. Reakce sama je zpravidla velmi rychlá a selektivní, vzniká při ní pouze požadovaná látka bez dalších nečistot, což je zásadní výhoda například i při syntéze léčiv. Další nesmírnou výhodou je možnost použít click-chemii v různém reakčním prostředí, a to včetně vody. To umožňuje snadno modifikovat například DNA či bílkoviny a další biopolymery. A nejen to, hranice click-chemie jsou dnes již posunuty i do světa živých organismů. Bioorthogonální chemie, využívající všechny výhody a principy click-chemie umožňuje modifikovat biomolekuly a studovat jejich pouť živým organismem, aniž by byla jakkoli negativně ovlivněna životní dráha tohoto organismu. Lze tak studovat funkci jednotlivých biomolekul na buněčné úrovni a tím lépe cílit na léčbu některých onemocnění včetně rakoviny.
Letošní Nobelova cena za chemii není udělena za komplexní syntetické postupy či pochopení nadmíru složitých biochemických procesů. Letošní cena je udělena za využití elegance a jednoduchosti, kterou používá příroda pro chemii života.
Autor děkuje za spolupráci profesoru Jiřímu Svobodovi.
Naši předkové pili mléko i přesto, že jim škodiloČlánek v Nature přináší nové informace o vývoji tolerance laktózy.
Profesor Friess zahájí prestižní spolupráci s MITProfesor Karel Friess a jeho pracovní skupina z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT bude za podpory fondu MIT-Czech Republic Seed Fund spolupracovat s výzkumnou skupinou Funkčních anorganických a organických materiálů z Massachusetts Institute of Technology (MIT) na řešení projektu nazvaného Clean Energy Applications with Mixed-Matrix Membranes of 2D MOFs. Projekt je zaměřen na vývoj multifunkčních 2D strukturovaných MOF (metal-organic frameworks) nanomateriálů pro aplikace zaměřené na možnosti skladování energie a na separace plynů.
„V rámci projektu budeme spolupracovat na přípravě, modifikaci a testování unikátních 2D-MOF nanomateriálů, které bude vyvíjet zahraniční partner, a na jejich použití a testování v kopozitních membránových materiálech, které bude probíhat na VŠCHT. Vlastnosti a možnosti připravených membrán se budou testovat pro efektivní separaci CO2 ze směsí plynů nebo oddělení kyslíku od dusíku nebo pro ukládání energie ve flexibilních materiálech. Vedle toho je naplánovaná i mobilita zapojených studentů z obou institucí. Projekt je koncipován jako první krok vedoucí k navázání dlouhodobější spolupráce mezi týmy z MIT a VŠCHT,“ říká profesor Friess.
Projekt s rozpočtem 23 250 U$ je plánován pro řešení od května 2022 do ledna 2024 a je administrován zahraničním partnerem.
MIT patří dlouhodobě mezi nejrespektovanější univerzity na světě. V žebříčku QS Ranking 2023 obsadil americký institut, na němž studovalo 85 laureátů Nobelovy ceny i další významné osobnosti, první příčku. Mezi vědecké objevy na MIT patří například první chemická syntéza penicilinu, vývoj radaru, objevení elementárních částic kvarků apod.
Profesor Friess působí na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha. V roce 2020 obdržel Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, dále mimo jiné získal v roce 2021 jako jeden ze dvou úspěšných žadatelů bilaterální grant Grantové agentury České republiky a jihokorejské agentury National Research Foundation s projektem na vývoj a testování perfluorovaných nanomateriálů.
MIT-Czech Republic Seed Fund je novým společným projektem MISTI (MIT International Science and Technology Initiatives), Akademie věd ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, v. v. i. Fond podporuje výměny mezi fakultami a studenty MIT, vědeckými pracovníky ústavů AV ČR a vědeckými pracovníky českých univerzit.
VŠCHT na Gaudeamu v BratislavěPřijďte nás navštívit na XXV. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus – Akadémia Bratislava. Ten probíhá ve dnech 4. – 6. 10. 2022 v Incheba Expo Bratislava Aréně hale D od 8 do 16 hodin.
Naleznete nás na stánku č. 20. Na přednášku nejen o studiu dorazte ve středu ve 13:50.
Setkat můžeme také na Gaudeamu na brněnském výstavišti od 1. do 4. 11. a v Nitře od 14. do 16. 11. 2022. V novém roce pak budeme představovat studium na VŠCHT pražském Gaudeamu v Letňanech od 24. 1. 2023.
Při příležitosti 70. let od založení samostatné VŠCHT Praha byla odhalena pamětní deska připomínající místo vzniku prvních syntetických biokompatibiblních hydrogelů pro medicinální aplikace.
Odhalení pamětní desky se zúčastnili prof. Kamil Wichterle, jako zástupce rodiny Otty Wichterleho, v jehož hlavě se zrodil nápad přípravy hydrogelových biomateriálů a Ing. Drahoslav Lím ml., syn Drahoslava Líma, který během krátké doby (1952-1955) mistrně uspěl v designu i přípravě hydrogelů s vlastnostmi vhodnými pro implantáty a v roce 1955 i takových hydrogelů, které měly vhodné jak mechanické, tak optické vlastnosti pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Tyto materiály jsou založeny na sesíťovaných polymerech (2-hydroxyethylmethakrylátu (HEMA). Klíčovým krokem pro jejich průmyslovou prudukci bylo vynalezení metody rotačního odlévání, kterou Otto Wichterle vyvinul o Vánocích 1961 ve svém obýváku, již jako zaměstnanec-ředitel Ústavu makromolekulární chemie. Hydrogely odvozené od těchto původních materiálů využívá v medicínských aplikacích v současnosti asi 1/10 lidské populace, které výrazně zlepšují kvalitu jejich života.
"Ústav polymerů VŠCHT Praha se hrdě hlásí k odkazu Otto Wichterleho a Drahoslava Líma a vedle pohledu do minulosti vypisuje juniorskou výzkumnou pozici v oblasti „chytrých“ polymerních hydrogelů“, říká Prof. Merna, vedoucí Ústavu polymerů, který vznik pamětní desky spolu s prof. Rodou inicioval v roce 2019 po návštěvě Polytechnico Milano, kde se inspiroval pamětní deskou Histrorical landmark pro nositele Nobelovy ceny za chemii v oblasti makromolekulární chemii Giulia Natty, udělené The Material Information Society (ASM International) již v roce 1999. "O získání obdobné prestižní desky se budeme ucházet, jelikož významem je objev hydrogelů Wichterleho a Líma srovnatelný s Nattovým objevem stereospecifických polymerů. Přál bych si, aby deska mohla být umístěna v naší hlavní posluchárně AI, kde prof. Wichterle v 50. letech přednášel. Na rozdíl od Milánských jsme však dokázali díky našim pamětníkům, zejména doc. Bohumilu Meissnerovi (absolvent 1954) a dr. Pavle Kopečkové, která s Límem spolupracovala od roku 1960, zaznamenat i přesnou polohu Límovy laboratoře, to se Miláně nepodařilo a i výzkum sterospecifických polymerací na Polytechnico zcela zanikl“, dodává Merna.
Noc vědců 2022 na VŠCHT PrahaNoci vědců na VŠCHT Praha se letos účastnilo 2596 návštěvníků, kteří měli možnost zažít si vědu všemi smysly. Program připravilo na 140 nadšených lidí složených z vědců a vědkyň z VŠCHT Praha, středoškoláků z Chemického kroužku, Letního tábora Fénix a Letního soustředění Běstvinka, participujících organizací a přátel školy.
Akce probíhala v prostorách VŠCHT Praha 30. 9. 2022 od 17:00 h do 22:00 h a nabízela:
- 71 programových položek v češtině
- 28 programových položek v angličtině
- 12 odborných zastávek v rámci prohlídek
- 7 dílniček
- 5 online programů dostupných do konce roku
- 3 procházky po smyslech labyrintem VŠCHT Praha
Na ohlasy se můžete dívat ve facebookové události Noc vědců v Praze 2022.
Těšíme se na celoroční vědu a Noc vědců v roce 2023!
Udržitelný životv rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje na Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha uskutečnilo symposium s názvem Udržitelný život. Symposium zahájili zástupci Norského a Finského velvyslanectví Mr. Per Øystein Vatne a Mr. Mika Lautanala a otevřeli výstavu s názvem Udržitelná severská města. Součástí programu symposia bylo představení nově akreditovaného magisterského studijního programu Udržitelnost a oběhové hospodářství, ale i řada přednášek zaměřených na aktuální témata udržitelnosti řešená na VŠCHT Praha.